vie, že jemu (Ježíši) tak lehko bylo bez kamene vzdvihnutie Lazara vzkřiesiti, jako vzdvihnauce HusE. 2, 36; daj (nám) tebe plačíce želeti tvé muky Hod. 35b; běda mně, hroznú horkost od diáblóv trpiece Pass. 284; proto potřěba nám jest modléce sě volati t. 185ᵃ; (Ježíš se ukázal) dvěma apostolóm jdúce do Emaus Comest. 247b; divě sě Pilát ústavnosti židovské v zákoně stojiec admirans constantiam Judaeorum in legalibus institutis t. 224a; proto se češt dála tomu královi a štědrému jsúce, tomuto češt a od ňeho berúce Baw. 190; pokoj lidem dobré vuole jsúce Pass. 47; – mnú nepomniece na to bylo jí (vdově) sbožie otjato AlxBM. 8, 22.
3. kázal naleznúc(e) pŕinésti, přietele jest bolejiec(e) chovati, ctnost jest vše opustiec€ chudu býti, sľúbiec(e) n. zřídka sľúbě držěti dobré jest atp., kde part. je při infinitivě. Na př.: kázal sv. Urbana naleznúc přěd sě přivésti Pass. 257; starosta ji samu kázal odrúce horkú smolú obliti t. 270; (sudí) káza jeho (sv. Apollinářišě) kyji bíti a vzpět za rucě viežíc nahuoru vztahujíc na zemi spúščěti t. 345; kaž mi jěčný bochnec přinesúc tajně dáti t. 296; (ciesař) kázal ho (sv. Saviniana) sviežíc železnými závorami bíti t. 470; zlý král káza dietě tajně zazdiece chovati ApD. c; pak jim kázal po všem světu jíti vieru kážúce Kat. 112; – přietele ť jest i bolejíc chovati Štít. uč. 25ᵃ; třeba j’ nám prošiti vstávajíc léhajíc t. 30ᵇ; že jiej jest počieti a počnúce syna jmieti Hrad. 62ᵃ; když sě jemu událo loviece po jelenu běžeti Pass. 129; nám jest plakati vzpomínajíce, kak… Alb. 61ᵃ; tdy sě j’mu uda vezřiece znamenati jězdcóv mnoho AlxB. 1ᵃ; – slíbiec čistotu držeti většie jest dobré než neslíbiec ŠtítV. 31; upustiec za rohy nesnadno j’ za ocas chvátati Štít. uč. 125ᵃ; snadno jest (ve smutku) svěsiece hlavu choditi, ale dobrého jest v smutcě poznati Kruml. 244ᵃ; nesnadno… v smole rozplulé miešějíc rukú i nezlepiti se Štít. uč. 39b; zdá se to dosti těžké, od otcě nic nevezma statkem svým se s ním děliti, a rozděle se nápadu po otci nečekati VšehK. 169b; – ctnost jest, vše opustiec chudu býti ŠtítV.; zlé ť jest lúditi bohem neplniec slibóv t.; dobra jest naděje, v boha úfajíc činiti dobře t. 268; pokora ť jest, mysli své ponížiti, vidúce své nedostatky t. 215; třetí vstupeň pokory jest: jsúc i velikým býti pokornu t. 217; v těle jsúc i býti živu kromě těla, nenie zemský, ale nebeský život t. 9; (tobě) nahodí sě nelibost někomu učiniti nevědúc, co sě jemu líbí t. 110; ani mni, by nebyl hřiech, ukradnúc sniesti, leč by núzě přitiskla t. 67; slíbiec nesplniti nenie ť viera 145; lakota jest, k chuti jedenie neb pitie žádost bezpřémně obrátiti, myslí velnúc k téj libosti t. 133.
4. to miesto leží po pravěj straně jdúc(e) n. zřídka jda do Prahy, má dáno býti devět krošóv, i svědčenie v to počítajíc(e) atp. ve významu adverbiálním místa, času a způsobu. Na př.: dal jest kníže Hněvsovi
