mluvieše jako o ciesařovi nic netbajě DalC. 39; (osel) jde jako dřiemě Baw. 97; paste stádo božie opatřujíce, ne přinucením… ani jako panujíce v žákovství, ale přiklad učiněni jsúce stádu ChelčPař. 173ᵃ; (kněží mají řeč boží) mluvili jako poslové boží, ne jako panujíce nad věrú a činiece z nie, což chtiec t. 127b.
10. vizu tě ležiec, slyšu té řkúc atp., kde part. je doplňkem ku předmětu v akk. sing. při slovesích vidění, slyšení, znamenání, nalezení, atd. Na př.: juž viziu strážu svého na nosidléch ležiec LAl. c; vizu jeho v nebeských sienech kralijíc PassDrk. 2b; povězte nám zjevně, viděli-li ste Ježíše sediec na hoře Olivetské a učiec své učedlníky a vstupujíc na nebe? odpověděchu oni řkúce: živ jest pán bóh israhelský, že sme zřejmě viděli Ježíše mluviec s učedlníky (a) vstupujíc do nebes Nikod. 57a; toť sem viděl syna Isai umějíc dobře hústi Lit. 1. Reg. 16, 18; jakž brzo takýto pták výr nad sobú sediec uzříš Pass. 391; Josue uzře muže proti sobě stojiec Comest. 113a; tehdy uzřie syna člověčieho přichodíc v oblace EvSeitst. Luk. 21, 27; uzřěv jeho strastně ležiec Krist. Rozb. 733; v jakéž (chudobě) mě ležiec vidíte Kruml. 343a; (Jakub) viděl jest ve sně řebří stojiec na zemi a hospodina vzpoležiec na řebří scalam stantem Dominum innixum Ol. Gen. 28, 12 a 13; uzřech obraz svaté královny stojiec OpMus. 18ᵇ; když svého knězě za železným stolcem jědúc uzříte edentem DalC. 4; (Michol) uzřě Davida povyskakujíc a skáčíc subsilientem et saltantem Ol. 2. Reg. 6, 16; ona jest i mistra toho stojiec viděla a táżíc slyšala i boha viděla a odpoviedajic slyšala stantem interrogantem respondentem BrigF. 158; jakžto bych zaslyšal hlas řkúc Pass. 463; ti, již jej kážíc slyšiechu Vít. 40b; synu milý, když tě slyši křičiec Plankt. 168b; (Drusilla) slyšela Pavla mluviec Comest. 269a; tu jeho (syna) ani naprosto křesťanem ani juž blúdiec nalezla Pass. 463; nalezl krále Assvrského bojijíc proti tomu městu proeliantem ProrOl. Isa. 37, 8; nalezl Filippa panujíc nad městem invenit Philippum dominantem Lit. 1. Mach. 6, 63; (kohož) vdadie oříc nebo pasúc nebo plot družiec Rožmb. 266; (Anna) poznavši syna z daleka jdúc Comest. 180b; každý z nás znal jeho súdcí jsúc spravedlným Jeron. 90b.
11. sedě píšu, sědna napíšu atp., kde part. zastupuje větu parallelní. Na př.: i Lot byl dobrý a se zlými bydle ŠtítV. 55; jenž bděli stád svých střehúce t. 329; kříž sem vzal na se chtě k božiemu hrobu jeti Baw. 273; (Kristus) pně na kříži prosil za ty, ješto jej křižovali ŠtítBud. 208; – když kto počna jmieti dobrý úmysl a nedokoná toho ŠtítV. 145; uslyše někto, že v něčem jeho pomlúvají, bude řéci t. 235; těla našě vezma hlúbe v svém domu pochovaj Pass. 375; vstana půjdu k otci svému
