genes) nepřěstanieše o duchovních skutciech nás učě OtcB. 32b; (kuoň) neustane ť cěstú hrajě Vít. 6b; ani kdy ustanieše hádaje se Otc. 11ᵃ; (on) ani kdy ustanieše hádajě sě se mnú OtcB. 178b; vše tělo bera ustalo AlxV. 1851 (všichni vojáci Alexandrovi braním kořisti se unavili); a on stane tluka ille perseveraverit pulsans EvVíd. Luk. 11, 8; (rytíř) rány vvmyšluje stane Baw. 126; (ješto) neustanú vždy hořiece v milosti Brig. 13; a onen (s)stojí-li tluka… perseveravit pulsans EvZimn. Luk. 11, 8; nastáchu tiežiíce sě EvZimn. 33ᵃ; (apoštol) jedné chvíle n’óchabil píšě ApŠ. 11; ktož setrvá tluka ChelčP. 83b; když kto má dobrého hosti i dlí pokrmu nedada. a dliv dlúho dá pak málo ŠtítMus. 63ᵃ; (tkadlec) nebude dlíti cívky soukaje Voln. 11 (napodobením starého způsobu); obě jemu uši uřěž a schovaje jí nehřeš Dal. 19 rkp. L (neopomiň).
V jazyce novém je za part. pravidlem infinitiv; na př. nepřestanu cestovati. Ten bývá i v jazyce starém; na př.: oči plakati nepřestávajte Hrad. 37ᵇ.
4. stojíš o to (usiluješ, snažíš sě, naděješ sě, myslíš, chceš…) chtě jmieti sbožie atp., při slovesích a jménech znamenajících snahu, vůli, myšlení a j. Na př.: vešken svět o to stojí, chtě rád bydliti v pokoji NRada 790; mnohý o to stojí, v sboží, ve cti chtě pokoji, ješto nemóž spolu trvati t. 1021; po ctném sboží stój, chtě dobyti OpMus. 150ᵃ; Gebhart biskup pilně po tom stál jest, chtě obé (biskupství) jmieti PulkR. 56ᵃ, PulkL. 38ᵃ; násilnici na to dú, i válečníci, válkami chtiece dobyti, by mohli v pokoji býti t. 793; ciesař na to usilováše, chtě jej (syna) oženiti Kat. v. 151; (Kristus) až do smrti usiloval, tě do nebe nesa Kruml. 74ᵃ; Ruben usilováše, jej (zrazeného bratra Josefa) zprostiti chtě nitebatur liberare Ol. Gen. 37, 21; Oldřich snažil sě jest, chtě kniežetem býti PulkR. 74b; (Jesbibenob) snaživ sě na to, chtě Davida zabiti nisus est percutere David Ol. 2. Reg. 21, 16; (mladí nohové, jimž starý noh přinesl do hnízda dva tovařiše Arnoštovy) biechu sě snažili a dávajíce jim rány, klijíce je na vše strany Baw. 241; Arnošt poče snažen býti, chtě jej bojem podstúpíti t. 164; každý (úd tělesný) bude snažen, chtě pomoci Štít. uč. 66b; súdcě té vlasti počě žádati, chtě jej (sv. Pemena) rád viděti OtcB. 49b; Jindřich vévoda žádost měl, na pomoc zemi svaté vytáhnúti chtě PulkVrat. 124ᵃ; Elenus… mějieše žádost chtě rád stred jiesti OtcB. 28b; (žena) toho hledá, pilně chtieci sě slíbiti bohóm Šach. 301ᵃ; zemené byli jsú přisáhli, za knieže české chtiec jeho (Vladislava) sobě vzieti PulkR. 80b; tu všichni slíbichu, chtiece vždy snažně pomáhati Baw. 178; Soběslav jal sě lákati, chtě věvodstvie jmieti Pulk. 98ᵃ; (Břěcislav) pořekl sě jest (předstíral), chtě k ciesařovu dvoru jeti PulkB. 41ᵃ, PulkL. 28ᵃ; a pořek sě, i malé dietky chtě zahubiti Ol. 2. Mach. 9, 15; (diáblové) mniece, by sě země zřekla, chtiece jě vyhnati z pekla AlxB. 4, 15; (Patron) krále
