[600]číslo strany tiskumluvieše jako o ciesařovi nic netbajě DalC. 39;[52] Ve Slovn. I, 592 je omylem „t. 39“, t. j. Jid. První slovo tohoto dokladu zní ve vydání Mourkově (76a) czyſarz. Tr.
10. vizu tě ležiec, slyšu té řkúc atp., kde part. je doplňkem ku předmětu v akk. sing. při slovesích vidění, slyšení, znamenání, nalezení, atd. Na př.: juž viziu strážu svého na nosidléch ležiec LAl. c; vizu jeho v nebeských sienech kralijíc PassDrk. 2b; povězte nám zjevně, viděli-li ste Ježíše sediec na hoře Olivetské a učiec své učedlníky a vstupujíc na nebe? odpověděchu oni řkúce: živ jest pán bóh israhelský, že sme zřejmě viděli Ježíše mluviec s učedlníky (a) vstupujíc do nebes Nikod. 57a; toť sem viděl syna Isai umějíc dobře hústi Lit. 1. Reg. 16, 18; jakž brzo takýto pták výr nad sobú sediec uzříš Pass. 391; Josue uzře muže proti sobě stojiec Comest. 113a; tehdy uzřie syna člověčieho přichodíc v oblace EvSeitst. Luk. 21, 27; uzřěv jeho strastně ležiec Krist. Rozb. 733; v jakéž (chudobě) mě ležiec vidíte Kruml. 343a; (Jakub) viděl jest ve sně řebří stojiec na zemi a hospodina vzpoležiec na řebří scalam stantem Dominum innixum Ol. Gen. 28, 12 a 13; uzřech obraz svaté královny stojiec OpMus. 18ᵇ; když svého knězě za železným stolcem jědúc uzříte edentem DalC. 4; (Michol) uzřě Davida povyskakujíc a skáčíc subsilientem et saltantem Ol. 2. Reg. 6, 16; ona jest i mistra toho stojiec viděla a táżíc slyšala i boha viděla a odpoviedajic slyšala stantem interrogantem respondentem BrigF. 158; jakžto bych zaslyšal hlas řkúc Pass. 463; ti, již jej kážíc slyšiechu Vít. 40b; synu milý, když tě slyši křičiec Plankt. 168b; (Drusilla) slyšela Pavla mluviec Comest. 269a; tu jeho (syna) ani naprosto křesťanem ani juž blúdiec nalezla Pass. 463; nalezl krále Assvrského bojijíc proti tomu městu proeliantem ProrOl. Isa. 37, 8; nalezl Filippa panujíc nad městem invenit Philippum dominantem Lit. 1. Mach. 6, 63; (kohož) vdadie oříc nebo pasúc nebo plot družiec Rožmb. 266; (Anna) poznavši syna z daleka jdúc Comest. 180b; každý z nás znal jeho súdcí jsúc spravedlným Jeron. 90b.
11. sedě píšu, sědna napíšu atp., kde part. zastupuje větu parallelní. Na př.: i Lot byl dobrý a se zlými bydle ŠtítV. 55; jenž bděli stád svých střehúce t. 329; kříž sem vzal na se chtě k božiemu hrobu jeti Baw. 273; (Kristus) pně na kříži prosil za ty, ješto jej křižovali ŠtítBud. 208; – když kto počna jmieti dobrý úmysl a nedokoná toho ŠtítV. 145; uslyše někto, že v něčem jeho pomlúvají, bude řéci t. 235; těla našě vezma hlúbe v svém domu pochovaj Pass. 375; vstana půjdu k otci svému