stojě Pass. 452; ješto živ vida sě býti nemoha i přijímá pokánie ROlB. 23b; ty částky… zdají sě napaſty (nápastny?) jsúce t. 55ᵃ; ktož pro Krista nenalézá sě hotov jsa umříti t. 25ᵃ; (Marie) nalezena jest majíc v životě Comest. 219ᵃ.
7. jsem pilen prosě (= pilně prosím) atp. Na př.: (člověk) má býti pilen, prosě k svým potřebám pomoci božie a dieku vzdávaje bohu na svých modlitvách Štít. uč. 100ᵃ; by (múdří lidé) tak pilni byli učiec, kak se mají mieti ti, ješto chtie často přijímati (svátost) t. 119ᵃ; Čechové neprázdni biechu hrady činiece DalC. 82.
8. chovaj sě ocasa nezbuda Tkadl. 1, 22; aniž na to spoléhaj naděje se, že tě (na soudě) tvuoj zprávce zastúpí VšehK. 70b; (Kateřina) nevzlitova rukú obú tepúci sě jima Kat. v. 187; já ť sem sě o to ohrozil, žádajě od tebe požehnáni Otc. 277ᵇ; (Alexander) tak se bieše vzbudil, všěm králem vzdávaje přietu AlxV. 515 sl.; i mlazší mají obykati asa některé dni postiec se Štít. uč. 145ᵃ; (člověk) naučen bude, divě se skutkóm božím instruitur admirando Comest. 6ᵃ.
9. nenie (nebieše…) kto pomoha…, zřídka jest kto pomoha, (ne)viem čso čině, činíš čso chtě, daruješ komu ráčě, utiekal jak moha (katn věda…) atp. Na př.: nenie kto pomoha qui adiuvet ŽWittb. 21, 12; nenie kto vykúpě t. 7, 3; nenie kto dobuda dušě mé qui requirat t. 141, 5; nenie kto zprostě qui eripiat t. 70, 11; nenie kto slovce přidada AlxM. 5, 6; nenie kto čáky přidada AlxV. 480; nenie kto co pověda t. 147; nenie kto ottušě t. 1902; nenie kto jim (volem) ořě t. 2253; nýnie kto milosti zíště Hod. 82ᵇ: děťátku pokrmu kto přidada nenie Pass. 338; nenie ť mi kto radě Tkadl. 1, 21; nenie ť mi kto odtuše t. 1, 22; nenie kto bráně Rožmb. 298, nenie kto peněz vydada, nenie se kto smiluje ChelčP. 238ᵃ; není kto toho polituje, poželeje, ani kdo se proti tomu postavě není RokycKl. 202a; toho litovati a želeti, že toho není kto pomstě ani takovému zlému odepra RokycPostBrn. 88; v staniech jich nebuď kto bydle qui inhabitet ŽWittb. 68, 26; nebieše kto hřeba qui sepeliret t. 78, 3; nebieše kto hromad (země, hrud) bořě ani kto křovie kopajě AlxV. 2254 sl.; nebieše kto jich (stájí) pleta t. 2257; jich (paní) nebieše kto bráně t. 1875; neby kto sě za pravdu postavě ni kto českú češt opravě DalJ. 102; neby jeden tu nepyče a žalosti lomě ruce AlxV. 833; nebyl kto pomoha ni rady přidati moha AlxH. 3, 3 sl.; by nebyl kto poslúchaje, nebyl by také kto zpravuje Štít. uč. 110b; kdyby nebyl kto trpě (protivenství) ChelčP. 167ᵃ; nebyl kdo dědin osévaje Háj. 31ᵃ; nebyl kto bráně tamt. 64b a 430b; nebyl mně živ kto utěšě UmR. 204; pakli nebyl kto vezma qui recipiat Ol. Num. 5, 8; – co duší zhyne a nenie se kto smiluje; ale kdež hovada hynú, všichni se tu ukáží s horlivostí; protož dávno papež… slyšel slova…: »padne oslice a jest kto pozdvihna jí, hyne duše a nenie kto by pomyslil na ni« ChelčP. 238ᵃ; padne oslice a jest kto pozdvihna ji
