(budiechu žieti OtcB. na témž místě); – pozov kněze, ať bude za ň prošiti ŠtítMus. 163b; bude-li kto nemocen, pozov kněze, at se za ň modliti bude ŠtítOpat. 291b.
K výrazu chcu nésti ve významu futura v jazyku starém bylo též partic. chtě nésti = portaturus. Na př.: (král) zamysli chtě jěti lovit PilB.; on (otec Pilátův, vida ve hvězdách, že by dnes mohl zploditi syna) mienil chtě jmieti utěšenie, naliť túhu s hořem mieti bude Štít. uč. 9ᵃ; král s rozpuštěnú myslí sě blížieše, chtě sě židóm neprávější ukázatí veniebat nequiorem se ostensurus Ol. 2. Mach. 13, 9; (bratr) najposléze skončěti chtě řekl in ultimo spiritu constitutus t. 2. Mach. 7, 9; byli smy přišly chtiec kúpíti pokrma ut emeremus t. Gen. 43, 20. A výraz kondicionálni chtěl bych nésti; na př.: závady, kteréž by na tom domě chtěly býti, ty společně vypravovati mají KolČČ. 208b (1554). –
Výraz umím zpívati vyjadřuje v nář. podluž. děj opakovaný, = zpívávám. Na př.: do poledňa sa u nás uḿá scházat staré ženy BartD. 1, 193; ženy rády uḿá naříkat t.; keď hledajú, uḿá volaco najít t.; na svadbu uḿá zvat v úterý večér t.; to ty děti uḿá zpívat t.; ked dožnú, to ti uḿá vzít píščełku a pískajú t. –
Dial. mor. nevěřím se dočkati znamená asi „nemohu se dočkati atp.“ Na př.: nevěří se ho vynachváliť = velmi ho chválí BartD. 1, 284; už sa nevěřím dočkat, až přijde neděla t.; dybyste k nám přišli, nevěřili bychme sa narozpráv́ať t.; ani sa toho najesť nesvěřił, co to bylo tak dobré t. –
Význam výrazu „sloveso určité + infinitiv“ jest dílem aktivní, dílem passivní. O tom rozhoduje smysl výrazu celého.
Když jest při slovesích aktivních, má infinitiv význam aktivní; na př.: chci psáti, nemohu pracovati atd.
Když jest při slovesieh reflexivních, má infinitiv význam jednak passivní, když význam reflexiva je passivní, na př.: daň počala se vybírati Us., (hnilý klát) sa nehodí ani do kamen dát Suš. 343, jenžto ničemuž se dělati nehodí Otc. 332b, ovoce móž sě jiesti Ol. Deut. 20, 19 atp., – dílem aktivní, když význam reflexiva jest aktivní, na př.: žebrati se stydím, bojím se pověděti, učím se psáti Us. atp.
Když jest při slovesích passivních, má infinitiv význam podle smyslu výrazu celého někdy passivní, na př.: (pokladi kostelní) sú tobě schovati dáni Pass. 428, byl přikázán velikonoční beránek jiesti Štít. ř. 150b, ta krev ižádným řemeslem setřieti nemožena Pass. 519, (sv. Mathiáš) v žalář vsaditi kázán ApŠ. 89, – a někdy aktivní, na př.: jsem nucen pracovati Us., jsem žádán n. prošen něco učiniti Us.
c) Při některých substantivech, vlastněji řečeno při výrazích, složených ze slovesa a substantiva, kde však jádro významu jest v substantivě. Na př.:
