Mast. 107; on tě oblékl u bielé rúcho na smiech a na odivu Kruml. 99ᵇ; počěchu j’mu na hanbu mluviti Hrad. 90ᵇ; na vše dobré vzplozen t. 55ᵃ; všecko jednomu na chválu AlxV. 2361; offěrovati tobě na pamět i nám na spasenie Modl. 23ᵃ; mně na radost Vít. 25ᵇ; (ovoce) všěm na užitek i na cný požitek t. 29ᵇ; na mé ste hoře pověděli jemu, že atd. Ol. Gen. 43, 6; učiním jej na příklad a na potupu in exemplum et in proverbium t. Ezech. 14, 8; tohoto nravu na příklad jest Kristus Kruml. 135ᵃ; (Aman) mluvil jest na naše bezživotie Ol. Esth. 15, 2; všěm lidem na oblepšenie Hrad. 93ᵃ; lepšiej věci na stvrzenie t. 39ᵃ; (Darius) sotně móž ruky podati přiezni na stvirzenie i všie řěči na znamenie AlxM. 8, 10 sl.; komorníka vzieti na uptánie Řád pz. 61; ti (pěšci) běchu na to pojěti, aby atd. AlxV. 1268; tento rozum (výklad) šel by na to, že by Kristus všecko čtenie na to vedl, aby atd. HusPost. 33ᵇ; na to jsú dsky VšehK. 99ᵇ; neb jsem na to umřel BrigF. 144ᵃ; na-č bych mluvil mnoho JidDrk. 26; jiejž (ženě) bieše (Margareta) na práci dána Marg. 57; (Ježíš) dal nám své tělo na pokrmenie Kruml. 167ᵇ; Anastasia starostě na vězenie dána ML. 81ᵃ; že sě pro tě na smirt dámy AlxBM. 6, 24; majíc sobě boha na pomoc Otc. 15ᵃ; hospodin bude na pomoc t. 211ᵃ; třěba bieše (Filipovi) ostaviti hlavu svéj dědině na opravu AlxV. 93 = aby byla opravou, oprávcem; lidé na posluch z města vyběhše ML. 25ᵃ (= aby poslechli…); –
umříti na souchotiny, stonati na hlavu, umříti na červenou nemoc Us. nč.; –
na déľu, na šířu atp.: osm šlépějí tak na dél jako na šíř Zrc. 8ᵃ; na dél zaměstkná přístřěšie loktóv sto in longitudine Ol. Ex. 27, 18; na dél i na šíř Pulk. 4ᵇ; na šíř i na dél Lobk. 6ᵇ; na dél i na šíř Br. Ezech. 40, 20; jmajíce na šíř a výš puol druhého lokte in longitudine … in latitudine Ol. Ezech. 37, 1; změřil jest ten dóm na šíř i na výsost Alb. 88ᵃ; puol druhého lokte na tlaušť Lobk. 98ᵃ; (mieč) okrúhlý na všě krajě AlxV. 996; –
na mnoho miest, na vzchod sluncě, na sě, na-zad atp. = na mnohých místech (položeno pojetí kam? za kde?, v adverbiálních výrazích místních): den sv. Gotharda v poledne na mnoho miest země sě třásla Pulk. 132ᵃ; oráči mají na sě hroznú vinu Hrad. 114ᵇ; (ty) jměl by na sě těžké viny OpMus. 152ᵃ; město Gaza tu hrdost na sě pokáza AlxV. 2097; (Ruth) zbieráše na-zad klasy po žencích post terga Ol. Ruth 2, 3; aniž tu co pán před vládykú na-před, aniž vládyka za pánem na-zad má VšehK. 145ᵇ; třie králi … na vschod sluncě bydlem jsúce Hrad. 68ᵃ; bydlo jeho na vzchod slunce ChirB. 21ᵃ; v krajinách na vzchod slunce LékA. 143ᵃ; po všěch zemiech na vzchod slunce Otc. 316ᵇ; ty, ješto s’ viděl na západ slunce, a ty, ješto na vschod slunce t. 165ᵃ; –
na čas, na však čas, na ten den, na starost, na mladost, na vánocě, na věky … = na čas, na chvíli…, v době starosti, mladosti …
