prvnie navštievenie (Kristovo) to sě jest jednú stalo, jakož jedinú sě vtělil HusPost. 4ᵇ; jedinú vzejdu prostřěd tebe Ol. Ex. 33, 5; jedinú a dvakrát semel et bis t. 1. Mach. 3, 30; (sv. Mikuláš) jedinú za den pokrm přijímal KázLeg. 11ᵃ; mój milý synu, ozři sě ale jedinú (aspoň jednou) Kat. v. 755; razu ť, pokoř mi sě jedinú Hrad. 130ᵇ; on jedinú v nevině ostaven Kruml. 267ᵇ; slyš jedinú a nehněvaj sě Modl. 3ᵇ; jedinú jeho napomeň Otc. 271ᵃ; – miň své zlosti a jedinkú Kat. v. 2938; nic viec, jedinkú ob den ovoce nebo kořenie jest požíval semel JeronMus. 38.
Spojeno s předložkou po- a -krát v po-jednú, jednú-krát: umřěla bych za tě ne pojednú, ale stokrát Hrad. 55ᵃ; jednúkrát semel ŽKap. 88, 36.
2. Jiný druh časového instrumentálu jest ve výraze dvakrát dnem = dvakrát za den: dvakrát dnem Chir. 12ᵇ.
280. Instrumentál nástroje a prostředku.
1. Instrumentál tento bývá při přemnohých slovesích a jménech s nimi příbuzných, která vyslovuji děj, při němž něčeho nebo někoho se užívá jako nástroje (nebo jakoby nástroje) anebo jako prostředku nebo prostředníka.
Na př.: nechť tě bodú jehlú HusE. 2, 64; řezáchu sě nožmi a kopíčkami t. 2, 290; měřič pravidlem, provazem neb loktem měří t. 2, 273; klapaje zuby t. 1, 466; diábel jako kovář měchy svými podymuje t. 1, 465; (Kristus) hřiešníkóv jest bičem pomrskal t. 2, 314; psáti perem Us.; obraz rukú dělaný HusE. 1, 69; aby poznali rozumem t. 1, 42; nosem vuoni dobrú a zlú rozeznáváme t. 3, 85; každý jest láskú své mateři jako živú žilú přivázán t. 1, 26; tvář jeho byla rúchú zavázána t. 1, 30; aby diábel, jenž jest dřevem přěmohl, dřevem byl přemožen t. 1, 17; tak jest Mojžieš přemáhal modlitbú Amalechity t. 1, 171; toto mělo by hnúti lidmi t. 1, 155, hni sebú t. 1, 295, nelzě by tam hnúti zrakem (pro blsket) ApŠ. 33, anděl tú vodú hnieše Krist. 64ᵃ. co jest hnulo skladatelem knih těchto ŠtítV. 3, snop, že by ním nepohnúł BartD. 1, 178, nehýbaj tebú HusE. 1, 96, ten dóvod mnohými hýbá t. 1, 441, by vším vojskem pohyboval Konáč (1547) 81ᵇ; jako by mohl kamenem lučiti Alb. 33ᵇ, jako by lučil kamenem Koř. Luk. 22, 41, luč na ni prvý kamenem HusE. 2, 204, kamenem lučiti t. 1, 223, čím by na chudého lučil Pass. 120. luč na ni kamenem EvTřeb. Jan 8, 7, by mohl kamenem lučiti Mand. 35ᵃ; zdvihna mne hodil sʼ mnou Br. žalm 102 (101), 11, hodím vámi z země této t. Jer. 16, 13, hoditi kamenem Us. nč., s věže kamením jsú házeli Let. (Bartoš 61); vzdálil se, jako by kamenem dovrci mohl Pass. (t. 280); mrštiti kým o zem Us.; vlny metáchu korábem Výb. 2, 56; praštiti něčím Us.; zatiem na ň (ševce) lidé blátem vzkydají Hrad. 127ᵃ; rukama na ň kývali Let. 467 (Bartoš); on juž leží nohú
