Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<391392393394395396397398399>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Kruml. 80ᵃ; ó radosti nad tu radost: netolik jedne tomu řádu nebeskému sě dívati, ale i samému býti v tom blahoslavenství ŠtítV. 109; božie spósobenie jest, mlazším starších poslúchati Štít. uč. 59ᵃ; ó nevýmluvná dobroto, bohu býti člověkem t. 106ᵃ; uhléřovi nenie hanba črnu býti ŠtítV. 75; o hanbo mrzká, takovému žebráku jíti na les (= za poustevníka) proto, aby… ŠtítPař. 114ᵃ; kaké ť jest hoře, býti odlúčenu tváři božie ŠtítV. 101; jest mrzký hřiech, lakotnu býti a obžernu t. 133; žádost, chtieti od hřiechu čistu býti t. 169; obyčej mají mnozí, s prvu vrúci býti, ale konci oblevie Hug. 188; jest těžké pohrzenie, stvořené pohrzeti svým stvořitelem ŠtítPař. 80ᵇ; móžete-li z té čieše píti, jiuž čas mně všiu vypiti DalC. 30; paní slúžiti a děvce panovati zajisté veliká ohavnost jest HusE. 3, 143.

Vazba dativu s infinitivem časem upadá.

a) Dativ sing. na -u je vlastně jen pro masc. a neutr., ale béře se i za fem. a za čísla ostatní. Shoda v rodě a čísle je tu zřídka. Znám jen toto: by mi (duši) bylo živě býti Vít. 34ᵃ; (Ježíš) suchéj slanéj rybě káza živéj býti DětJež. 2ᵃ; auvech, že ť mi (Marii) živě jest ostati! Plankt 169ᵇ; (přede dnem súdným jest) patnádsti dnóm býti trudným Pís. súd. 4.

b) Za adjektivum sklonění jmenného vstupuje složené; (Ježíš) suchéj slanéj rybě káza živéj býti DětJež. 2ᵃ; lépe jest, tobě do života vjíti kulhavému nebo bezrukému, než… Br. Mat. 18, 8 atp.

c) Za dativ vstupuje nominativ nebo instrumentál; na př.: žádáš živ býli HusE. 1, 43; slušie každému dobrým býti DalC. 74 atd.

d) Vazbě té nerozumí se. Doležal 81 míní, ve rčení »žádám milovánu býti« že milovánu jest místo milovánú t. j. osobú. Tomsa 185 to přejal a má podle toho aučastnu za instr.

Dativ, vyslovující to, co nominativ při slovese finitním, bývá dále:

při substantivu verbálním, skřipěnie zubóm, otpuščenie hřiechóm atpod. Na př.: znamenie zlého samému o sobě bytie Alb. 34ᵇ, požič nám času živu bytie ŽKlem. 140ᵇ; kdež jest skřipěnie zubóm ML. 20ᵃ, pláč a zubóm skřipěnie NRada 1590 a 2087; za by (bůh) popřál mně nebohu… věrné spovědi skrúšenie a všěm hřiechóm odpuščenie Hrad. 123ᵃ, mám mým hřiechóm odpuščenie Pass. 330, kromě kostela nenie hřiechóm odpušťenie Štít. uč. 128ᵇ, ktož vezme odpušťenie hřiechóm jiným t. 128ᵇ, v ňemž jest hřiechóm odpušťenie t. 17ᵃ, odpušťenie hřiechóm máme duchem svatým t., (člověk) móž mieti jim (hřiechóm) odpušťenie t., věři… hřiechóm odpušťenie ŠtítV. 184, křest na odpušťenie hřiechóm Štít. uč. 10ᵇ; jedna utrpenie sú odehnánie jedniem hřiechóm, druhá druhým ŠtítBud. 187; aby člověk měl očišťenie dopustilým (hřiechóm) Štít. uč. 121ᵇ, všecka taká protivenstvie jsú hřiechóm očišťenie a zaslúženie veliké chvály t. 137ᵃ, jest pak utrpenie užitečno k učišťení

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety a 7 měsíci; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).