lena nebyla jemu (Kristovi) v rodu tak přívuzna HusE. 2, 134; aby nebyli sobě přívuzni t. 2, 39; by tvému smýlení jiní účastni byli Kruml. 227ᵇ.
Jindy tu bývá dativ s předložkou k nebo předložkový pád jiný. Na př.: pusť to k boží milosti Štít. uč. 153ᵃ; mysl k pravdě přichýliti HusE. 1, 3; lidé jsú k smilství přichýleni t. 1, 439; (věřenie) jest mysli k pravdě přichýlenie t. 1, 4; jíti, bráti se ke komu Us.; že jsem přiložil k múdrosti pilnost HusE. 1, 282; aby pilnosti k tělesným věcem nepřikládali t. 2, 345; všichnu snažnost k svému spasení přiložiti t. 2, 409; drahé kamenie aby k najdražšiemu kamenu příleželo t. 1, 234; ti sú k věčné smrti příleželi t. 2, 122; najprvé má ku pokání příležeti hřiechóv želenie t. 3, 258; když k letóm přijdú t. 2, 339; byvše mrtvi k životu sú přišli t. 2, 261; že nepřišel Ježíš k hodu beránka t. 2, 111; prosili pánuov, aby se k tomu přičinili t. 1, 461; k nimž (městům) přísezu Rožmb. 19; purpura spojena k žlabóm HusE. 3, 86; – když na koho bóh žalost přepustí Krist. 30ᵃ; mnohé věci přepúštie bóh na nás Štít. ř. 127ᵃ; – ten dóm (duchovni) proti pokušení nemohl by ostáti, jako dóm tělestný neostál by před větrem a před povodní HusE. 2, 419; – bliz od toho Krist. 52ᵃ.
Přiodieti mívá při sobě akkus.: přioděj nahú (ženskú) Lvov. 1ᵇ. Blízký mívá při sobě genitiv: (kto) jest bliží boha Štít. uč. 99ᵇ; bliz bojúcích ŽWittb. 84, 10; uzřě dva anděly bliz sebe Hrad. 31ᵇ.
267. Dativ cílový jest dále:
1. při slovesích a jménech, znamenajících odpor a protivení. Na př.: kto sě protiví tobě ŽWittb. 75, 8; protivujíce se mně t. 3, 8; ani vem buď protivno Túl. 12ᵇ; múdrá slova jsú bláznóm slyšeti tak protivna, jakožto slunce zraku NRada 1741; protivné slovu božiemu přikázanie HusE. 1, 91; město chtě sě mu přiečiti AlxV. 408; úsilno sě ostnovi spierati tamt. 432; síle nemohúc sě zepřieti Pulk. 44ᵇ; Julian počě veliký násilník křesťanóm býti Pass. 283; odporovati někomu Us.; (kacířství) jest učenie svatému písmu odporné HusE. 1, 389; odporný komu Us.
Jindy bývá tu dativ s předložkou proti: majíce vóli odpornú proti bohu HusE. 3, 149; jenž strpěl jest proti sobě protivenstvie t. 1, 186.
2. při slovesích, znamenajících dávání atp. Na př.: tak jeho (Ježíše) smrti dali UmR. 186; každému peniez dán bude Štít. ř. 109ᵇ; chvály mé jinému nedám Pror. 31ᵇ; neumě sobě dáti rady AlxV. 131; nebrániece sě dajte miesto hněvu HusE. 1, 167; dám ť vám v tu hodinu, co budete mluviti (vnuknu…) t. 3, 83; jemu nikte kúska chleba nepodal Krist. 80ᵃ; někomu dáti, nadati Us.; že mu (žalovaný žalujícímu) dal kurvy syn Rožmb. 134; diáblu sé poddati Túl. 72ᵃ; má každý práci poddán býti Štít. ř. 206ᵃ; sluhy poddáni buďte pánóm HusE. 1, 87; poddal sě nižším v poslušenstvie t. 2, 31; nepoddávejme sě přielišně službě lidské t. 1, 297;
