Adjektiva (i participia) v doplňku mívají zpravidla tvar jmenný (chud, bohat…) a jen výjimkou složený; v. hořejší příklady.
4. Ve funkci doplňkové bývá místo nominativu též instrumentál; na př.: že člověk bude smrtelným Comest. 6ᵇ; (člověk ve zpovědi) ani sě lepším čině ani horším Štít. uč. 135ᵇ; když sě chudý bohatým činí ŠtítV. 26; bóh učiňen jest chudým HusPost. 16ᵃ; ač chceš dobrým slúti Vít. 64ᵇ; bych slul vaším králem AlxB. 1, 10; ač nechceš bláznem slúti Vít. 43ᵇ; abych se nesmělým nezdál Lab. 9, 12; bůh se prokazuje vděčným ČMudr. 51; král Václav stavěl se rozhněvaným Pal. 3, 1, 206; atp.
Sloveso doplňuje se jednak nominativem substantiv, když o podmětu praví se, čím je svou podstatou nezměnnou, nebo že má se doplňku rozuměti jako vlastnosti stálé, – a instrumentálem substantiv, když o podmětu praví se, čím jest na své stránce měnivé, nebo že má se tu rozuměti vlastnost nestálá, jednak nominativem adjektiv (zvláště jmenných). Rozdíl první pozoruje se, když doplňkem je substantivum. Tak je převahou (velikou) ve stč., a tak bylo bezpochyby pravidlem, ale pravidlo toto časem se ruší, analogií: bývá i substantivum v nom. a bývá i adjektivum v instr., zvláště když zanikají adjektivní tvary jmenné. Srov. v § 293.
5. Místo nominativu bývá u reflexiv změnou v pojetí akkusativ; na př.: (Kochan) sě ve všem věrna čině DalJ. 36 (věren DalC.); (člověk) nesmrtelného by se učiniti mohl Lab. 12; bratr tvój učinil sě té sieni nedóstojna (nedoſtoyna; -yna napsáno na místě rozmazaném, korrekturou!) Pass. 41; sám sě spasena učiníš Koř. 1. Tim. 4, 16; (diábel) z anděla světlého sám sě učinil diábla temného HusE. 1,184; (zákonník) chtě práva učiniti sě EvOl. 291ᵇ; tak se samého nemilostiva a tvrdá sobě, dobrotivá bližnímu, poddána zákonu božiemu ve všem činieše t. 27ᵇ; (on) té dědiny se odevzdává a prázdna činí KolČČ. 137ᵇ (1551); spravedlivý dá sě vinna Kruml. 245ᵃ; Soběslav chtěl se známa dávati DalJ. 67 rkp. P; Jozef neduostojna se mně Kruml. 17ᵃ; muž ješitný svobodně urozeného se domní se liberum natum putat Ol. Job. 11, 12; člověk čije sě zasloňena Kruml. 230ᵃ; člověk čije sě zacloněna stienem boží křidlú Alb. 204ᵇ; nedóstojna a nedostatečná sě počiv EvOl. 2ᵇ; zvláštními díky cítil se (Hus) zavázána svým ochráncům v Kostnici TomP. 3, 583; popadena sě seznav padl EvOl. 71ᵇ; k tomu se povinného znal Lab. 39, 7; (sv. Vavřinec) sě nedóstojna praví nebes BrigF. 163; kto… by se hodna k tomu úřadu súdil HusE. 1, 460; již věděl sě chuda OtcA. 330ᵃ; uzřě sě sám tak vinného NRada 2001; sám sě hmotného viděl Hug. 375; když se vidí křesťan obklíčena Kruml. 314ᵇ; diábel uzřě sě přěmožena OtcB. 4ᵇ; když nebezpečna se vidíš Baw. 64; (ten) vidieše sě obezřína EvOl. 81ᵇ; když by žena viděla sě zhrzenú Ol. Gen. 39, 13; císař nucena se viděl vyjednávati Pal. 3, 2, 395; Karel viděl se tím přesvědčena a povolil MalýAmer. 4, 326;
