Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<232233234235236237238239240>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

v sem i onom ŠtítMus. 6ᵃ; sí i onú lstí Otc. 4ᵇ; řečí sí i onú t. 486ᵇ; (črt) sí i onú věcí člověka pokúšie Štít. uč. 108ᵇ; simi i oněmi slovy Ans. 8; i sěmi i oněmi slovy ML. 107ᵃ;

přěd-sím = předtím, antea: jenž před sím cťen byl ante tempus Ol. Sap. 14, 20; nedávno před sím t. Sap. 15, 8; před sím Kladr. Sap. 14, 20; v listech před sím od nás daných Lún. 1. ops. XV stol.; před sím v malých dnech Gesta Kl. 116, Gesta Mus. 53ᵇ; což sú koli před símž jměli Baw. 183; před sím Ms. Jg.; jakož sme před siemž vyslali spoluradné naše KolAO. 11ᵃ (1505); –

b) siej radosti koncě nenie Hrad. 123ᵃ; chtě sě skľuditi sím králem AlxH. 7, 8; jej v séj zemi pohřebechu Trist. 32 (kap. XV); dokončav to sima (dvěma zrádcoma) AlxBM. 2, 10; si (Řekové) jmajiúce rychlé koně svobodně kdež chtie přihonie AlxŠ. 1, 8 (bez protivy); a řka slovy simi Hrad. 34ᵃ.

Neutrum se je dále v interjekci se-ova: se-ova počneš i porodíš syna EvSeitst. Luk. 1, 31 ecce; sie-ova král tvój přišel jest k tobě ecce t. Mat. 21, 5; se-ova t. Mat. 11, 8, t. 11, 10 a j.

+ že, síž, siež má význam sesílený, nikoli identitní; na př.: v síž rok vertente anno Mam. Jg.; všem daj… sihož roku ve zdraví dočekati Lomn. Kanc. 205 Jg.; až do siež chvíle usque modo Koř. Jan. 16, 24; když až do siež doby mnoho bojóv se stalo Mart. 61ᵇ: až do siehož dne usque ad hanc diem Ol. 1. Bar. 17, 5; troje příštie syna božieho: jedno, jako j’ tíše na svět přišel… a tak i onu neděli čteno čtenie; druhé jeho příštie v súdný den bude, a to dnes (t. na druhou neděli adventní) kostel pamatuje; a třetie v síž neděli bude pamatovati, jako přicházie v mysl člověčí Štít. ř. 67ᵇ; srovn. doklady zde v 3 a.

Zájmeno , sen z jazyka se vytrácí, významu jeho se nerozumí, myslí se, že je chybou a »korriguje« se ve sv-; na př.: po svou dobu m. po sou dobu, v. výše v 3a; jemuž pán dal svú moc ŠtítJes. 383ᵃ m. moc. srov. ŠtítMus. na stejném místě: tu moc (= ŠtítV. 332 ř. 34); (Kristus svou dceru Kateřinu) milováše svú silú, jakžto právem bylo z čina Kat. 6 m. śú, jak žádá smysl; ktož co nejviec miluje, to má jako za buoh, neb to ctí svú milostí, již by měl ctíti samého boha ŠtítMus. 141ᵇ m. śú milostí; o svých i oněch věcech ŠtítOp. 144 m. sich.

Význam zájmena tohoto přešel na , tento.

Zájmeno , ten.

1. V sing. nom. (akk.) masc. tvar t, ze staršího , zachoval se jen ve vyraze ve-t-čas, večas, večás = v ten čas: vetčas já káži svým andělóm Pass. 295; vendeš vetčas v nebeské sieni ML. 21ᵇ; vetčas budu nekázán Hrad. 125ᵇ; večas Pass. 114; (jako kněžie) večás činie HusPost. 96ᵃ, večás t. 98ᵃ, 111ᵇ atp.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 15 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).