Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<121314151617181920>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Přísudkem holým je vždycky sloveso určité. Na př.: slunce svítí; Bůh jest.

Ve větách, které mají v přísudku sloveso jsem (nebo záporné nejsem) s nějakým slovem doplňovacím, béře se složený tento výraz za přísudek holý a sloveso jsem za sponu (viz § 7). Na př.: ty jsi řekl; Bůh jest věčný; otec jest po-nemoci; štěstí není stálé.

4. Přísudkův jest někdy ke společnému podmětu několik. Na př.: otec šel do města a nakoupil zboží; nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází. Viz o tom v § 80.

Místo přísudkového slovesa náležitého bývá v jistých rčeních slovo jiné; zejména

a) infinitiv, na př.: já mít peníze, koupil bych ten dům Us.; já to vědět Us. a tak často, v. § 368 č. 5;

b) imperativ (místo žádaného indikativu), na př.: (čert) se okázal, chytil hospodského a pod s ním do pekla Kulda 2, 226; žebrák sa potem zebráu a pod g Ičínu BartD. 1, 351 (hodsl.); nerozmýšlal sa dlho, ale hybaj zabral sa do města DobšPov. 201 (imperativ a verbum finitum); voły ani hni nechtěły z místa BartD. 1, 214; vołáł sem ho, ale on ani hni tamt.; dvacet měřic žita lup na vůz odjed, dal tamt. 2, 290; srov. § 360 č. 4;

c) interjekce buď obecná nebo z příhodného slovesa vytvořená; na př.: po večeři fuk do postele a po smrti fuk do hrobu (přísl.); bác ho Us.; lavice prásk! a všichni sletěli Us.; ptáček frnk z klece Us.; a před chalupou s koně hop a na chalupu klop! klop! klop! Erben (Zl. kolovr.); a on tu napřed skok a skok, a ona za ním, co jí krok Erben (Svat. košile);

pacholek dostal strach, bác s fojtem o zem a utíkal pryč Kulda 1, 63; kobyla hmat ho (jablko) a sjedla tamt. 1, 69; jak to tatík řekl, Vojtíšek hop z pod lůžka tamt. 1, 126: kočka s hodinkami škrk ven tamt. 1, 134; kovář vzal kladivo a břink břink břink čerta třikrát za ucho tamt. 2, 53; zvířata zase hupky do hor pro zeliny tamt. 1, 110; zvířata hopky za kočárem do zámku t. 1, 110); lampa praskła a błk (zhasla) BartD. 1, 192; leťéł po schodech a brdúc dolů tamt.; z ničeho nic tabula v okně břink tamt.; roba džig ho břetenem tamt.; vzál łopatu a chláp ho po zádoch tamt.; křáp hrncem o zeď tamt.; róch sebú na ledě tamt.; złoděj skók a škrk ven tamt.; hospodář chmát měch a smýk s ním do kúta tamt.; chýt nožice a šmig, šmig, hneď býł šátek na poły tamt.;

(k paní, namlouvati si ji) přišelť je ševčíček s špičatú nohú, paní hned prask jím pod samú lavici Pís. XV. stol. ve FeifLL. 702; vrt sem, vrt tam, všudy krušno ŠtítMus. 124ᵃ; s neforemnou pannou fuk s ní do kláštera Lomn. Jg.; tobě z aust, a nám mimo uši šaust RokycKl.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).