Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<161718192021222324>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

c) Předmět bývá v genitive při jméně přídavném. Na př.: lakomec je žádostiv peněz; hoden jest dělník mzdy své; nejsi vděčen daru vzatého; budiž té rady vždy pilen; žádný čas nejsi jist sebe; nejsem povědom cesty; buď toho pamětliv.

3. Předmět je v dativě

a) při mnohých slovesích. Na př.: dostali se někomu; náležeti někomu; každý má práci poddán býti; Nero díval se ohni; král podivil se tomu; pán poroučí služebníkovi; zvykej dobrému; bída učí rozumu; sytý lačnému nerozumí; pohané slouží modlám; prospívej všechněm, neškoď žádnému; odolej vždy zlobě; žel mi toho; všem jest umříti; těšiti se čemu; smáti se komu.

b) Předmět bývá v dativě při jméně podstatném. Na př.: lakomství je služba modlám; vzkaz přátelům atd. Tu pak je předmět zároveň významu přívlastkového (viz § 56).

c) Předmět bývá v dativě při jméně přídavném; na př.: buď dobrotiv svému lidu; budiž nám Bůh milostiv; podoben někomu; roven někomu atd.

4. Předmět jest v instrumentále

a) při některých slovesích. Na př.: Bůh štěstím vládne; hýbati stolem; třást i stromem; klamati lidmi (stč., = nč. klamati lidi).

b) Předmět jest v instrumentále při jméně podstatném; na př.: vláda rozumem atd. Tu pak je předmět zároveň významu přívlastkováho (viz § 56).

c) Předmět je v instrumentále při jméně přídavném. Na př.: nejsem vinen smrtí spravedlivého tohoto; nikdo životem jist nebyl.

5. Předmět je v pádě předložkovém

a) při mnohých slovesích. Na př.: mysliti na něco, o něčem; věděti o něčem; mluviti o někom; povídati o něčem; pamatovati, vzpomínati na někoho; starati se o něco; dbáti na něco, o něco, o něčem; státi o něco, po něčem; dychtiti, toužiti po něčem; rovnati se k někomu; podobati se k někomu; mluviti, promluviti k někomu; volati na někoho; tázati se na něco; věřiti v někoho, doufali v někoho; panovati nad někým; bojovati proti někomu; bojovati s někým (= proti komu) atd.

b) Předmět bývá v pádě předložkovém při jméně podstatném; na př.: pověst o Libuši; zpomínka na domov atd. Tu pak je předmět zároveň významu přivlastkového (viz § 56 č. 2).

c) Předmět bývá v pádě předložkovém při jméně přídavném; na př.: podobný k někomu, – vlídný ke všem.

Předmětův jest někdy při témže slovese několik. Jsou buď

stejnorodé a vyjadřují se pádem stejným, na př.: hrnčíř z hlíny hrnce,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).