ostr tamt. 99ᵇ; ten klášter slovútně svoboden učinil Pass. 383; anděla viděl velmi smutna Alb. 96ᵇ; proč mě bůh stvořil slepa, chroma Alb. 90ᵇ; ML. 59ᵃ; stvořil jej podobna k sobě Vít. 17ᵃ; zdali by jej učinil tak neustavična Štít. uč. 9ᵇ; aby mě viece věrna sobě učinil OtcA. 394ᵃ; já toho diábla juž svázána mám Pass. 457; Maria tě nevinnu a čistu ze všeho vyvede tamt. 433; jmáš mě ke všemu hotovu Kat. 3242; hořku učini všicku libost Štít. uč. 23ᵃ; maje duši učiněnu k obrazu božiemu tamt. 3ᵇ; kterým činem muož jmieti člověk mysl pokornu OtcA. 271ᵇ; ano to napsáno viděti Pass. 368; ostavi nedoděláno dielo své OtcA. 391ᵃ; ty jisté jinde pochovány nalezneš Pass. 400; svojě dvě dceři krščeně nalezl tamt. 282; aby byly měkce ruce ŠtítV. 21; má rucě plně daróv Hug. 347; učiňme chudé vesely OtcA. 484ᵇ; viděla tvé nohy hřěbími k kříži připaty Hrad. 42ᵃ; svobodné a nevázané nás míti chtějí Lab. 63, 4; svobodné chce míti Pán Bůh dítky své tamt. 44, 1; – ten znamenav Soběslava mužě udatného DalC. 69; diábla sobě pána hledati muši Pass. 358; neb sem vežde boha pomocníka jměl tamt. 424; Konstantina ciesařě proti sobě velikého nepřietele jměl tamt. 388; aby každý Bohu oddaný jej toliko jediného Boha měl a znal Lab. 44, 1; blúdíš, ač tak zahradníka jho mníš Hrad. 43ᵇ; že jej ne člověka, ale diábla mniechu DalC. 64.
Ve větách těchto a podobných je předmět v akkusativě a příslušný doplněk též, jsou to tedy vazby dvojího akkusativu (viz v § 259).
3. V genitivě. Na př.: neviděli jsme vás ku práci ochotných Us.; neviděl sem pravedlného odstúpena ŽWittb. 36, 25; pane Jezukriste, jehož žádám svým přátelům milostiva Modl. 38ᵃ; ktož svého pokoje neučiní svata Štít. ř. 200ᵇ; ať mne diábel neučiní nepokojna BrigF. 117ᵃ; když (Marie Ježíše) mrtva nenadjide Hrad. 29ᵃ; odešli sú všeho mrtva nechavše HusE. 2, 328; tebe naha nenechá tamt. 1, 437; dobrého domu neslušie pusta nechati HusPost. 195ᵃ; úřad člověka svata nečiní HusE. 1, 404; nemůžeš jednoho vláska bielého učiniti ani črného tamt. 1, 103; jěchu sě jie plakati mrtvé OtcA. 71ᵇ; aby viery křesťanské nedošel plné Štít. uč. 9ᵇ; (mysl nemúdrá) bráni sě bohu, aby bázeň boží pokorny jie neučinila ŠtítMus. 77ᵃ; ižádné mněnie mdly v ňem viery neučinilo tamt. 83ᵃ; té dievkv svaté nikdy ižádný neviděl hněvivy Krist. 5ᵃ; ať já jie neoblupím nahy Ol. Oz. 2, 3; jakž vy uzřěchu, mne svázány tuto otběhú DalC. 13; kterýchžto malomocných oni kněžie nečinie malomocných ani čistých HusE. 1, 28.
Ve větách těchto a podobných je předmět v genitivě a příslušný doplněk též, je to tedy vazba dvojího genitivu (viz § 262).
4. V dativě. Na př.: nelze mi býti veselu; lépe jest tobě do života vejíti kulhavému nebo bezrukému ; neslušie mně pěši jíti Pass. 538; jest velmi užitečno každému sluzě božiemu samému přěbývati OtcA. 90ᵃ; lépe