Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<148149150151152153154155156>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

V jazyce českém a ve slovanštině vůbec je tendence, aby předmět individuální byl jmenován substantivem, aby názvy předmětů byly substantiva. Proto míváme velmi často jméno podstatné, kde v jazycích jiných bývá jméno přídavné. Případy tohoto způsobu jsou dvoje:

1. Čeština má z adjektiva utvořené substantivum za substantivní adjektivum jazyků jiných; na př. mudřec, mǫdrьcь = za adjektivum ř. σοφός lat. sapiens, něm. der Weise, frc. le savant.

Substantiva taková jsou:

na -ec z adjektiv a z participií na –lъ, -lь, -nъ, na př.: jeden bohatec ML. 78ᵃ, Hrad. 139ᵃ; dva slepci volali Blah. (Mat. 20, 30); opilec ebrius Pror. Isa. 24, 20, nesmierní opilci Hrad. 94ᵇ; umřilec mortuus ŽWittb. 30, 13, vis umirlče Mast. 273, tyto umrlcě vzkřiesiti JiřVrat. 1ᵃ; řecký mudřec ML. 60ᵇ, jenžto byl vyšel zabíjat mudrcóv Pror. Dan. 2, 14; tento zabylec Ol. 4. Reg. 9, 11; kde jest pohřeben ten zabitec Otc. 199ᵇ, letí zabitec prostřed vás Ol. Ezech. 6, 7, (jezero) naplnil Izmahel zabitcěmi Pror. Jer. 41, 9; utopenec, oběšenec, ospalec, zajatec, trestanec, ožralec Us. nč.;

neznámec (člověk neznámý) BartD. 2, 350; němec = člověk němý tamt. 1, 235; ułhanec (lhář), náhlivec, ohavec, ošklébenec, odranec, okysanec (ospalec), rozvalenec (povalovač) t. 1, 145; –

na -ík z adjektiv, na př.: ježto (židy) jest byl ten psotník na smrt otsúdil a pessimo mortalium Ol. Est. 16, 15; bídník, násilník, vilník, zlostník, hříšník Us. nč.; –

na -ák z adjektiv a substantiv, na př.: chudák, dobrák, chytrák, bídák Us. nč.; –-

na -och z adjektiv, na př.: černoch, běloch, slaboch, divoch, mladoch, staroch, lenoch, maloch–Maloch Us. nč.;

kraťoch (krátký člověk), svaťoch BartD. 1, 145; –

na -ost z adjektiv, na př.: tyto věčnosti a vlastnosti haec sempiterna et legitima Ol. Num. 35, 29, učte syny všem vlastnostem omnia legitima t. Lev. 10, 11. ostřiehajte vlastností mých legitima mea t. Lev. 18, 26; –

na -ač, -cě, na př.: modlte sě za hánce vaše EvOl. 299 pro calumniantibus; tresktače se neboje t. 77ᵇ punientem; tlukačovi otevříno bude t. 274ᵃ pulsanti; tohoto nalezli jsmy zapovědače daň dáti t. 259ᵃ prohibentem.

2. Jindy skládají se adjektiva s některými substantivy významu obecného (věc…) nebo s některým substantivem vyňatým k tomu cíli z kontextu. Přidané substantivum má zde úkol jen expletivní.

Jméno takové je nejčastěji

věc; na př.: to je jistá věc nč. Us. (= to je jisto); jistá věc to byla Pulk. 140ᵇ; strašivá věc sě přihodila byla t. 45ᵇ; jakž ta trojie věc pomine

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).