všichni zbíti chtiechu. K němužto sv. Jan vece: „Co chceš, ať učiním, aby se upokojil?“ K němužto biskup pohanský vece: „Chceš li, ať uvěřím v tvého boha, dám tobě jed píti; neuškodí liť nic, chciť v boha tvého věřiti a za pravého boha míti.“ K tomu apoštol vece: „Staň se, jakž dieš!“ A když na téj smlúvě oba zuostala, i vece jemu biskup pohanský: „Chci, aby od toho jedu jiné mrúce viděl a skrze to aby se viece sstrašil.“ To řek biskup pohanský, k starostě městskému vece: „Jdi, přiveď ta dva odsúzená na smrt!“ A když je přivedechu, ten biskup vzav jed i da jim píti. A jak brzo se napili, tak hned padše umřela. A když sv. Janu to pití podal, tehda vzem čéši sv. Jan, požehnav znamením sv. kříže, všechno vypil, a žádné vady na sobě nepočil. Proněžto všichni to vidúce bohu chválu sú vzdali. Tehda biskup pohanský sv. Janu vece: „Ještě na tom pochybuji; učiníš li jedno, že tyto umrlé od jedu zase vzkřísíš, beze vší řeči v Jezukrista uvěřím.“ Tehda sv. Jan jemu své sukně anebo pláště podal, k němužto biskup vece: „Čemu mi svú sukni dáváš, zdali to tvá sukně muož učiniti?“ K němužto sv. Jan vece: „Jdi, a tuto sukni polože na ta dva mrtva, rci: Apoštol Jezukristóv poslal mě k vám, abyšte ve jméno Kristovo vstala z mrtvých!“ A tak se jest stalo, jakž biskup pohanský sukni