[38]číslo strany tiskuSpojení v jednotu větnou ve větě jednoduché.
58. 1. Věta skládá se ze členův, a členové její mohou býti opět výrazy složité. Když větu cele rozložíme, dostáváme řadu jednotlivých slov. Na př.:
země | otáčí | se | každých | čtyřiadvacet | hodin | okolo | své | osy.
2. Slova jednotlivá pojí se ve větě v jednotky členské, a tyto dále v jednotu větnou. V příkladě našem lze toto spojování takto znázorniti:
země || otáčí se | každých čtyřiadvacet hodin | okolo své osy.
To jest: slova „otáčí se“ pojí se v jednotku členskou (= holý přísudek);
slova „každých čtyřiadvacet hodin“ pojí se v jednotku členskou jinou (= příslovečné určení času);
slova „okolo své osy“ pojí se v jednotku členskou opět jinou (= příslovečné určení způsobu);
členové „otáčí se“, – „každých čtyřiadvacet hodin“ – a „okolo své osy“ pojí se v členskou jednotku vyšší, totiž v jednotku přísudkovou, v přísudek rozvitý a plný;
konečně přísudek „otáčí se každých čtyřiadvacet hodin okolo své osy“ pojí se s podmětem „země“ v jednotu větnou.
3. Všecko toto spojování děje se smyslem, přízvukem (větným), grammatickou shodou, syntaktickou vazbou, slovosledem a dílem také zvláštními spojkami.
59. Slova spojují se v jednotky členské a tyto dále v jednotu větnou smyslem.
Kde smysl brání, není možno spojení; proto nelze říci na př. kamenný vzduch, nebo dřevo teče atd.
60. 1. Slova spojují se v jednotky členské a tyto dále v jednotu větnou přízvukem větným.
Přízvuk jest mocnější hlas, jímž slabika některá vyniká nad ostatní a je slovný a větný. Přízvuk slovný jest ten, kterým jistá slabika ve slově nad ostatní vyniká, na př. první slabiky ve slovích lékař, léčiti; a přízvuk větný jest ten, kterým přízvučná slabika jistého slova ve větě nad přízvučné slabiky slov ostatních vyniká (naznačeno zde písmem silnějším), na př. lékař léčí;
Bez přízvuku větného rozsýpá se věta ve směsici slov nesouvislých; přízvuk větný tedy napomáhá tomu, aby slova se pojila v jednotu větnou.
2. Pravidlem hlavním o přízvuku větném jest, že výraz určovací má přízvuk větný mocnější než výraz určovaný. Vyniká tedy přízvukem větným:
přísudek nad podmět, na př. lékař léčí;
![[38]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00046.jpg){kind=link}