[225]číslo strany tiskuaby lidé jim sě dívali, jedni sě kochajíc v tom dívaní Štít. uč. 112ᵃ; dívaní božské múdrosti ŠtítBud. 48; dívanie tajného súdu božieho t. 179; aby (ty) neměl domněnie čáru ŠtítMus. 86ᵇ (domnieti sě); mohli by napitím vína dobrého napomoci žaludku t. 64ᵇ (napiti sě); slušie ten ostnec tvrd učiniti žalostným rozpomínaním na své hřiechy Štít. uč. 99ᵇ; (vdovy) bývají v hoři skrze to druhé vdánie t. 46ᵃ; tu propast slušie čistiti zpovědí a najviece hřiecha uchováním Vít. 44ᵃ; daj mi tři dni rozmyšlenie Pass. 429; jehožto přiblíženie ciesař uslyšav t. 426; přěščastné túto dvú matkú utkánie t. 278; tu mnohý na tom potkání letěnie sě neubrání NRada 875; Věnkovici, když kterého (jezdce) srazili (t. s koně), ihned jeho ku podání připudili DalJ. 107 (V); spolkové pro nezachovánie při nich vedlé práva míjejí VšehK. 173ᵇ (zachovati sě); po vrácení komorníkuov s týchž póhonuov t. 243ᵇ (vrátiti sě); aby nám jich (koní) dochoval do našeho zase vrácenie Lobk. 4ᵇ; bez osobnieho přiznánie t. 111ᵃ; přijde na ně strach a lekání Br. Ex. 15, 16; přestalo rozhněvání bratra tvého t. Gen. 27, 45; rozpakování a nevděčnost lidu t. Num. marg.; po skonání čtyřidcíti dnů t. Deut. 9, 11; přiblížení Žižky k Dunaji TomŽ. 175 (Žižka se přiblížil); (mandát) proti jakýmsi scházením po domích Pal. 5, 2, 461.
Reflexivum sě, sebe bývá při subst. slovesném, když sě, sebe při slovese bylo předmětem a má to býti vytčeno; na př. (já) chválím se (sebe) – chválení sebe; trápení (jakožto trápení někoho) – trápení se Us.; pokánie za své hrdosti a neznánie sebe ŠtítE. 309 (z rkp. 1492); hřiech byl v tom drážďení sebe ŠtítMus. 66ᵃ; od klizenie sebe rúchem t. 8ᵃ; čtvrté boží ukázaní se Abramovi Br. Gen. 15 marg.; umlauvání se bratří s Josefem t. Gen. 50 nápis; při dostání se sem ŽerKat. 98; odtud se zase navrácení t. 311; z něhož (psaní) sem ohlášení tvému se při mně porozuměla t. 311.
Někdy sě zůstati musí; na př.: domáhati se práva – domáhání se práva, nikoli domáhání; zřeknu se čeho – zřeknutí se čeho Us. atp.
Časem šiří se reflexivum vlivem se, jež je při slovese ; na př.: třtina slove od třesení se Blah. 345; na zastávání se učení Wiklefových mu nezáleželo TomP. 3, 481; (císař) ustal od války pouhým vysílením se Pal. 2, 2, 30.
d) Z participií a adjektiv utvořených ze sloves reflexivních; na př.: co jest připravil hospodin bojícím sebe Pass. 478; (Kristus) k nám jde jako bytedlný k bojiecím OpMus. 36ᵇ; bojúcí hospodina ŽKlem. 8ᵃ; bojúcí tebe t. 101ᵇ; bojící tebe ŽWittb. 118, 79; přěd bojúcím jeho t. 21, 26; radujúcích všěch přiebytek jest v tobě laetantium ŽWittb. 86, 7; radovati se s radujícími Vel. Jg.; viece tisiúcov veseliujiúcích ŽKlem. 49ᵇ; pro nás modlijície Kar. 100; život mój bieše přiblížúcí v peklo EvOl. 197ᵃ; pobil si všeckny protiviúcie mně adversantes mihi ŽKlem. 3, 8;
![[225]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00233.jpg){kind=link}