Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<787980818283848586>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

ten trám já pamatuju dávat BartD. 2, 290; tu školu já pamatuju stavět Us. (m. pamatuju, když tu školu stavěli, t. j. předmět věty vedlejší attrahován do věty hlavní a sloveso určité položeno absolutivně, v infinitivě); já pamatuju cełú našu dědinu vyhořet BartD. 1, 193.

Srov. ještě § 243, 244, 263, 265, 266, 274 č. 6, 275 č. 4.

1. Anakoluth (n. anakoluthie, = nesouvislost, spojení nesprávné) záleží v tom, že se od vazby začaté upouští a do jiné přechází. To bývá ve slohu neumělém a ve spisích starších.

Na př. v souvětí ,,kterú stranu peniez (= penízem uplacený soudce) sudí, druhá sě na prázdno trudí“ AlxV. 253. Souvětí toto začíná se slovy „kterú stranu…“; podle vazby takto začaté očekáváme, že ve větě následující o téže straně bude řeč; ale skladatel tohoto souvětí upustil od vazby začaté, pokračuje ve větě druhé jinak, než vazba začatá žádá.

Jiné příklady: ti lesové budú své jeleny mieti, v nichž by se pásli m. kteří by se v nich pásli) ŠtítV. 3; Boleslav, vévoda český, zbožie Kunšovo, kterýž (Kuneš!) bez dětí umřel a naň připadlo (t. j. zbožie na Boleslava!), Vladivojovi dal jest VšehK. 182ᵇ; –

příklad dal sem vám, aby, jakož jsem já učinil, takéž i vy učiňte (m. „abyste takéž i vy učinili“) EvOl. 261ᵇ; také to chcemy mieti, aby synové a budúcí naši… to manstvie a to vévodstvie přijímati mámy právem manovým Pulk. 183ᵇ; aby jmě… buď posvaceno HomOp. ČČM. 1880, 116; –

ten kat, když vyšel ven z domu, utkav jej lev, roztrhav i snědl PassKlem. 201ᵃ; Macedonský král to vida, jako sě j’mu čáky přida AlxV. 1737; král pohanský uzřěv to, že jest oblúzen, otstúpi ho všě náděje tamt. 1428; –

Cham, jenž s právem měl otcě svého ctíti, čte sě o ňem, že... Kruml. 45ᵃ; – však koráb, v ňemž Arnošt bieše s těmi, což jich při sobě jmějieše, bóh jim pomože odjeti, že... Baw. 194; tato žena poznavši, že jest lékař veliký do jich krajin přišel, hnulo se jest srdce její k ňemu ChelčP. 83ᵃ; –

mluviece o zdraví to by nám vážnější býti mělo ChelčP. 269ᵃ; nynie hlediece na duchovnie úředníky viděti jest tamt. 1ᵃ; –

aby pohanstvo… odolá bludnému kmenu Kat. 160; – aby on by všech nepřátel mocnější Kar. 86; daj (nám), aby vykúpenie tvého čili bychme ut sentiamus Hod. 9ᵃ; prosíme, abychme túž věrú byli bychme ohrazeni tamt. 9ᵇ; by na moscě Prazě nebude viděti Čecha AlxB. 3ᵇ; – nechtě, by co v tom by mina AlxH. lᵇ.

2. Dále záleží anakoluth v tom, že větný člen A dobývá se z větného členu B nebo ze smyslu; členové A a B jsou třeba ve větách různých. Na př. v souvětí „v paměti kakýs ustavičný rozbroj (jest) a mar

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).