Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<34567891011>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

2. doplňkem, na př. chlapec chodí bos,– mor zvaný hlíza;

3. příslovečným určením, na př.: velmi žádostivý, – na polo mrtvý atp.

Rozvíjecí výrazy při příslovcích.

Příslovce a výraz příslovečný vůbec určují se opět určením příslovečným; na př.: skoro dobře, – blízko u Prahy, – tři míle za Prahou,– včera odpoledne po třetí hodině.

Hledajíce ve větách daných, co je jakým členem věty, činíme to otázkami.

Podmět nalézáme, když se tážeme, kdo (nebo co) koná to, nebo kdo je v tom stavu nebo té vlastnosti, jak věta vyslovuje. Na př. při větě „Tomáš ze Štítného byl český mudrc a složil pro své dítky knihy šestery o obecných věcech křesťanských“ tážeme se na podmět: kdo byl český mudrc a složil knihy šestery…? Odpověď (a v ní podmět): Tomáš ze Štítného!

Přísudek nalézáme, když se tážeme, co podmět věty koná, nebo co se mu děje, nebo co se o něm ve větě vyslovuje. V příkladě našem: co jest, co se vyslovuje o Tomáši ze Štítného? Odpověď (přísudek): byl český mudrc a složil knihy šestery...!

Předmět nalézáme, když se tážeme otázkou sestrojenou z podmětu a slovesa věty dané a z příslušného zájmena tázacího koho, co? koho, čeho? komu, čemu? kým, čím?… V příkladě našem: co složil Tomáš ze Štítného? Odpověď (předmět): knihy šestery…!

Příslovečné určení nalézáme, když se tážeme otázkou sestrojenou z podmětu a slovesa věty dané a z příslušného tázacího výrazu příslovečného. V příkladě hořejším prvním: pro koho (proč) složil Štítný knihy šestery…? Odpověď (příslovečné určení): pro své dítky!

Přívlastek nalézáme otázkou složenou z tázacího slova jaký? který? čí?… a příslušného jména podstatného. V příkladě našem: který Tomáš? Odpověď (přívlastek): ze Štítného! Jaké knihy? Odpovědi dvě (přívlastky dva): 1. šestery 2. o obecných věcech křesťanských.

Doplněk nalézáme, když se tážeme otázkou sestrojenou z podmětu (po případě též z předmětu) a slovesa věty dané a ze slova tázacího jaký, jak (= jaký), kdo n. co (= jaký), čím (= jakým). V příkladě našem: kdo, co (= jakým, čím) byl Tomáš ze Štítného? Odpověď (doplněk): český mudrc! Ve větě „chlapec chodí bos“ otázkou: jak (= jaký) chodí chlapec? – bos! Ve větě „ctnost činí člověka vzácna (= vzácného, vzácným)“ otázkou: jakého (n. jakým, čím) činí ctnost člověka? – vzácna (vzácného, vzácným)!

Otázky, jimiž hledáme doplněk a přívlastek, jsou podobné, poněvadž také doplněk a přívlastek jsou si podobny; rozdíl mezi oběma jest, že

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).