naučenie mlékem vonějí HusE. 3, 10: ne všecko pížmem a kadidlem voní ČMudr. 186, kořením víno cizé má vóni HusE. 1, 236; víno chut má sudem Jg.; jazyk náš nebeskou dýše svobodou Čel. (Bartoš); láhev načichla olejem Us.; šaty nadchly kouřem Us. (Bartoš); sena podešla vodau Let. (t. 47); (houba) nabubří bahnem Jg.; ten (vóz) veš hořieše zlatem AlxH. 1ᵃ; bychom pláli milostí k bohu Štít. uč. 31ᵃ; vy viece jiných plápolete boží milostí t. (Bartoš); (rytieři) aby sě zlatem blyštěli HusE. 1, 162; jenž (duchovnie dřievie, stromoví) ctnostmi zelenie t. 2, 263; (vyšší) ne tak sě lesknú náboženstvím ŠtítV. 72; uhlík horký velmi svietí horkostí Štít. uč. 68ᵇ, aby svietilo dietě (dorostouc) skutky dobrými ŠtítV. 314; kněz má vznieti slovem božím HusE. 2, 168; město rozléhalo se jásáním Pal. 3, 1, 340.
282. Instrumentál sociativní n. společnosti.
Instrumentál ten znamenává osobu neb věc, která dějem slovesným vstupuje takořka ve společnost s jinými.
Na př.: (kteří) se obierají řemeslem neb dielem neb těhařstvím Štít. uč. 87ᵃ, Turci rolí se neradi obírají Mitr. (Bartoš 58); mysl (těmi) věcmi zaměstnaná KomDid. (t.); stavitel když stěny pořádá, střechau se nezanáší t.; (slepec) žebráním sě obchodieše Hrad. 22ᵇ, (Šimon) stáše kúzlem sě obchodě Pass. 295; čím kdo zachází, tím i schází ČMudr. 20.
Jindy bývá tu instrumentál s předložkou s; na př.: (my) s věcí marnú se obieráme Štít. uč. 94ᵇ, (kněžie) mají se obierati s bohem t. 125ᵇ; ež sě s zlodějem obchodíš Krist. 75ᵃ, ktož sě s mečem rád obchodí Hrad. 82ᵇ; (vy) viece jdete s světem vuokol než jiní Štít. uč. 92ᵃ, třeba ť jest múdře vókol jíti s světem ŠtítMus. 54ᵇ, těm, ješto jdú s marností vókol t. 2ᵇ.
283. Instrumentál způsobu, vztahu a míry.
1. Instrumentál způsobový vyslovuje, jak (= jakým způsobem) se co děje nebo jest. Bývá nejčastěji při výrazích pohybu, ale často také při jiných.
Na př.: Albrecht z Čech během vynide DalC. 97, nebesa velikým během neb brzkostí pohnú sě HusE. 1, 21, obecným během každý sě rodí t. 1, 293, týmž během přítomnost má jest příčina bolesti macechy méj GestaKl. 3, obecným během mluviece ChelčP. 45ᵇ, pusťte nás tam během Suš. 427; bezpečněji krokem než skokem ČMudr. 258; pojeď honem Suš. 278; hupkem běžím t. 671; Kurvenal běže úprkem Trist. 399; črtie velikým prchem běžiece Hrad. 12ᵇ; tryskem, cvalem, klusem Us.; krev od něho (raněného) valem teče Suš. 175; pryč pádem utíkali Koll. Zpěv. 1, 33; telátko horem pádem uteklo Čel.; rázem, hurtem Us.; po dvoře chodila, kolem se točila Suš. 662, tam se Dunaj kolem točí t. 165, voda kolečkem se točí t. 53; – ležeti pádem Us. (o těžce nemocném); třidceti
