»stvoření světa« je také význam, jako ve větě »svět je stvořen«; ve větě této jest svět podmětem a podle toho nazývá se i genitiv světa ve výraze »stvoření světa« genitivem podmětu. Naproti tomu ve výraze »stvořitel světa« je také význam, jako ve rčení »stvořiti svět«; ve rčení tomto jest svět předmětem, a proto nazývá se i genitiv světa ve výraze »stvořitel světa« genitivem předmětu.
Jiné příklady :
1. Pro gen. podmětu: příští Krista pána (= Kristus pán přijde); řeč Isaiáše proroka; tok Vltavy; přání rodičův atp. Us. nč.
2. Pro gen. předmětu, a) Při substantivech: aby pro těch lidí hrózu neprotřěl sě nikte k vozu AlxV. 1269; strach tu lakomstva (jest) ŠtítV. 80, zlého strach (nás odlúčí od Krista) Vít. 97ᵇ, pravdy mlčíte pro strach mocných lidí JeronMus. 113ᵃ, nenie strach smutku VšehK. 48ᵇ, pro strach lidu rozdrážděného byla radnice osazena TomP. 3, 518; pro strach ztráty ODub. 113; ani bázeň ztráty, ani naděje zisku ŠtítMus. 39ᵇ, viera z mrtvých vstánie dává bázeň hřešenie HusE. 1, 38; pro lásku svého děťátka AlxV. 722; ať od milovánie mne ani dětí milost odtáhne tebe ani zbožie milost ani milost přátel Brig. 39; libost toho v srdci maje NRada 846; (budeš míti) radost nemalú těch, jenž… tamt. 406, té (panny, t. Světoplozě) vše jiné (panny, Ctnosti) radost jmějiechu Vít. lᵇ, světí v nebesiech mají toho radost HusE. 1, 27; ani bázeň ztráty, ani naděje zisku ŠtítMus. 39ᵇ; pečlivost zemských věcí Hod. 70ᵇ; neb ť jiného nenie píle Hrad. 140ᵇ, svého lidu mieti píli NRada 390; skrzě Mariji stalo se vítězstvie pekelných nepřátel Kruml. 12ᵇ; z potupy práva VšehK. 83ᵃ; nenávisti daruov t. 17ᵇ; že by z lítosti jich (sirotkův) statek chtěl zachovati t. 163ᵇ; (císař ovdověv a pojav novou ženu) když s ní přebýváše, všechna žalost prvnie ženy od ňeho odstúpila GestaBř. 85ᵇ; (trest) »pro nešet rnost ohně« (=že nešetřili, neopatrovali ohně a zapálili dům…) WintObr. 2, 234 (XVI stol.); že ť jest toho zabitého vinník Hrad. 98ᵃ; kteříž rozum toho mají VšehK. 27ᵇ; toho jsú svobodu měli t. 261ᵃ; žaloba z nářku cti t. 27ᵃ.
b) Při adjektivech: tak budeš bezpečen sebe NRada 1350, ti ť sú vždy bezpečni toho t. 319, těch nepřátel bezpečen byl Rúd. 2216; spolusúsedé jeho, přísežní víry hodní KolAO. 23ᵇ (1516), lidí viery hodných t. 21ᵃ (1508), že sám jest toho vládnutí hodnějí Troj. 126ᵇ, nč. hoden čeho Us.; bych toho jista byla Pass. 289, žádný čas nejsi jist sebe NRada 1945, toho jsme jisti Brig. 67, dobrý buoh ny jisty učinil své věčné radosti AlbB. 39ᵇ, ny jisty učinil své věčné radosti Kruml. 148ᵇ, toho vždy jistu býti AlbC. 132ᵇ; tebe lačný jsúc a žiezlivý Modl. 13ᵃ, sem tvého napitie žiezen Rúd. 2087; jenž s’ všeho mocný t. 1092, hi by Judáš mocen dvoru Jid. 55, pak-li bude tebe mocen Ol. Sir. 29, 7, muž nenie všie věci mocen svého těla Štít. uč. 39ᵇ; budiž téj rady vždy pilen NRada 497,
