kdež sě člun u vodách plazi a kdež had po skalách lazi, kdež orel vstúpi v oblaky AlxV. 11 sl. (kdo má takový zrak, aby poznal,) kudy se člun plazil, kudy had lezl, kudy orel vstoupil pod oblaky... Us. nč.;
kde jest děl bečku soli? KolL. 20ᵃ (1603) = kam dal Us. nč.;
kde pak se (princezka) poděla? Kulda 1, 257 = kam se poděla Us. nč. spis.
Více o tom v § 414 č. 1.
46. Příslovečné určení času jest na otázky kdy? ve kterém čase? jak dávno (= od které doby)? dokud (= do které doby)? jak dlouho (= po jaký čas)?
Na př.: jel jsem včera do města, vrátil jsem se dnes; neštěstí nikdy nezahálí; za zdravého života dobře činiti, po smrti času nebude ČMudr. 10; v štěstí nedoufej, v neštěstí nezoufej; nebe zemi déšť dalo časem svým; Josef Jungmann narodil se dne 16. července 1773; malý hrnek brzo překypí; Afrika je dosud málo známa; úředníci den jako den u desk sedají VšehK. 183ᵃ.
47. Příslovečné určení způsobu, vztahu (n. zřetele) a míry.
1. Určení způsobu jest na otázku jak (= jakým způsobem, v jakém smyslu…)? – a vyjádřeno bývá jednak přímo (bez přirovnání), jednak přirovnáním.
Vyjádřeno jest a) přímo. Na př.: mám se dobře; kdo chce spáti sladce, nechť večeří krátce ČMudr. 200; trojnásobný provaz nesnadno se přetrhne; chodím rychle, zvolna; jeli krokem; nehody řadem chodívají; nemocný leží pádem, oči mu stojí sloupem; pole leží ladem; odříkávati něco slovo od slova; voda kolečkem se točí, do kolečka; srovnávám se se sousedem v dobrotě; jedná se o nás bez nás (= jak se jedná o nás?); nepouštěj se bez vesla na moře; dávej s rozumem, beř s pamětí; s poctivosti nejdál dojdeš; chodil jsem se sousedem po polích (= chodil jsem jak? odpověď: se sousedem, ve společnosti sousedově, nikoliv sám); kupovati za peníze, prodávati na dluh; stříleti na slepo, mluviti na prázdno; nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází; plavati proti proudu; ktož všeho práva od základu až na vrch nezná VšehK. 234ᵃ.
Určení způsobu vyjádřeno jest b) přirovnáním, jímž se vyslovuje, že způsob je takový, jako..., nebo že jest jiný, než…. Na př. červený jako růže; modrý jako chrpa; zdravý jako rys; přeje mu co pes kočce (lépe: jako…); proti jiným letům je letos úroda malá.
2. Určení vztahu (n. zřetele) jest na otázku vzhledem k čemu? se zřetelem k čemu? anebo jak = vzhledem k čemu?
Na př.: kdo odpočívá tělem, odpočívej i duchem; jsem rodem z Prahy, bytem v Plzni, Čech smýšlením; sedláci nemají se rovnati rouchem, stravou
