činem sě hádati Pass. 294; rozličným činem knihy píši ŠtítBud. 4; kterým činem popúzie nás která věc Štít. ř. 126ᵃ; kmetě vdovcě (komorník) móž pohoniti týmiž činy jako holomka Rožmb. 56; jal se nelibost činiti všěmi činy omni modo Pulk. 63ᵇ; když dítě své odchováváš všemi způsoby a činy RešSir. 64ᵇ; oči tvoji hlédajte na pravé činy videant recta Ol. Prov. 4, 22; srov. Slovn. I, 174 –175; –
nábytek, obyčejně plur. nábytci, nábytky, na př.: se vším nábytkem omnia quae habebant Mus. Gen. 13, 1; desátek ze všech nábytkóv ex omnibus Ol. Gen. 14, 20; –
obyčěj; na př.: jsú sukně jich (mamelukův) podobné k hazukám, než jsú obyčejem jiným (= jinak) dělané KabK. 31ᵃ; –
stvořenie; na př.: všecko dvojité stvořenie omnia dupplicia Ol. Sir. 42, 25; –
hubenec; na př.: jdi k mravenci, hubenče o piger! Ol. Prov. 6, 6; –
člověk; na př.: potkachu jeho dva člověky majíce diábelstva duo habentes Koř. Mat. 8, 28; –
slovo; na př.: napsav list zdržující tato slova epistolam continentem haec t. Skutk. 23, 26.
3. Někdy však přece i v češtině bývá zde adjektivum; tu pak je substantivisováno. O tom viz § 174 č. 2.
4. Také slova jiná než adjektiva bývají substantivisována; ku př.:
adv. blazě: nivčemž na světě nemáš býti plného blaze a pevného, ale jen v onom světu jest plné, pravé a trpné blaze Štít. ř. 105ᵇ; v ňemž záleží pravé blaze tamt.; dotud vám plného blaze nemóž býti t. 31ᵃ; –
aor. bych: bude potom bycha honiti LupPost. 324ᵃ; aby snad bycha potom nevinšoval sobě viděti Har. 2, 345; aby bycha za ušima neodnesl Rvač. (1580) ve Výb. II. 1361, pozdě bycha honíváme Prostopr. 20ᵃ; pozdě bycha honí Nejedlý Gr. 131; pozdě bycha honiti nč. Us.; –
snad: aby i žádný snad, i žádné mněnie mdly v něm (křesťanu) viery neučinilo ŠtítMus. 83ᵃ; nynie nemám (šilinku) na snad Hrad. 111ᵇ; máš-li tuto na snad kopie ad manum Ol. 1. Reg. 21, 8; pak bude bóh mstíti a snad tieže, nie bez snadu tieže Štít. uč. 146ᵇ; bóh jest to bez snadu řekl ŠtítPař. 42ᵃ; bez snadu Us. nč.: prvních rodičóv, ješto jsú po snadu za diablem šli ŠtítPař. 42ᵇ; vodu, kterou v lahvici na snadě měl Kulda 1, 227; (lidé) tiem snadem jsú k hřešení hotovějše HustPost. 24ᵇ (= říkajíce, že „snad to není hřích, snad to bude odpuštěno“…); –
ale, než: (závistivý, když koho i pochválí,) někakéžť „ale“ přičiní anebo „než“ k chvále každého ŠtítMus. 74ᵇ; –
dnes: od dnes třetí den (= pozejtří) Háj.16ᵇ; –
tož (toš): že to staříček udělal na toš (= na vzdory) Kulda 2, 210; –
nežť: vzal to nežť nč. Us.; –
