Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<110111112113114115116117118>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

křičěnie: žalostné křičenie z úst těch ľudí vychodiechu Kat. 66 (omylem m. žalostná?); –

ľud: znamenajte, ľude mój ŽKlem. 59ᵃ; aby lid chválili boha Brig. 99;

lid selský k autratám přicházejí Artik. 1545; –

množstvie, přěmnožstvie: věřili jim množstvie EvOl. 121ᵇ; množstvie rytieřstva chválili sú boha ChelčP. 23ᵇ; lidí přěmnožstvie k ňemu (sv. Prokopu) sě utěkováchu Hrad. 13ᵃ; –

markrabstvie: markrabství (Moravské) s Uhry o meze vždy činiti mají Pernštýn; –

obec: potom táž obec staroměstská svolili se k daní šacuňku Let. 902; –

pohanstvo: pohanstvo za to jmajú, že.. . AlxH. 2, 18; mnoho pohanstva na vieru sě obrátili Pass. 472; pohanstvo radovali jsú EvOl. 152ᵃ; –

ptačstvo: přišlo ptactvo i snědli je (zrní) EvOl. 280ᵃ; –

rodina: má rodina budú mě navštěvovati Otc. 190ᵇ; vedechu Ježíše rodina jeho parentes EvVíd. Luk. 2, 27; –

říše: sebrachu sě všěchna říšě Hrad. 12ᵇ; –

rytieřstvo: ciesař své rytieřstvo, aby jej (Saviniana) přivedli, poslal Pass. 470; požité rytieřstvo, jiže vši zemskú věc opráviechu AlxV. 328; rytieřstvo Krista bičováchu Kruml. 47ᵃ; rytieřstvo na útok jsú sě oddali Pulk. 83ᵇ; rytířstvo proti nim (pánům) mluvili Let. 912; – sbor: všechen zhor diviechu EvOl. 280ᵇ; – strana: kterýž (ortel) obojí strana přijali KolČČ. 397ᵇ (1565); obojí strana jsau přestali t. 144ᵇ (1551); –

tovařišstvo: ukáži vám své tovařišstvo, jížtoť (sic) na hoře bydlé Pass. 368; –

tvář (němá): němá tvář stojie vzdyšúce AlxM. 5, 4; –

úřad: aby auřad tého města Lúna to nařídili Lún. list. 1589; –

zástup: zástup vracováchu EvOl. 261ᵃ; v cestu vyšel jemu zástup, nebo slyšali … t. 250ᵇ; zástup mnohý stlali rúcha svá ChelčP. 103ᵇ; zástup … přimlúvali sú jemu t. 74ᵃ; –

židovstvo: židovstvo Krista viece než hercě nepoctili Kruml. 57ᵃ; židovstvo zavrhli jeho a nechtěli jeho za pastýře jmieti ROl. 68ᵇ.

U jmen bratřie a kněžie je v jazyce starém přísudek v plur. vždy. U jmen ostatních bývá také v sing., ale velmi zřídka; na př.: přišlo ptactvo EvOl. 280ᵃ; shřěšil jest lid Lit. Jos. 7, 11; v cestu vyšel jemu zástup EvOl. 250ᵇ; velikého kám chudina za boha Mill. 70ᵃ.

V ChelčP. 74ᵃ čte se: zástup, kterýž napřed šel. Přísudek šel táhne se k relat. kterýž, ale to je závislé na kollektivu zástup. I náleží tento doklad k předešlým.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).