je velmi silně.
Božieho léta M. CC. IX. Konstancia královna, žena Přemyslova, urodila Otakara, jenž Přemysl sluol, byv potom markrabí moravským.
Léta Božího M. CCX. Filip, římský král, a Přemysl, český král, opět v přízen jsou vstoupili, a aby ta přízen bez hnaní mezi nimi ostala, král Přemysl Otu, římského krále, protivníka Filipova, ovšem zkazil, jeho zemi zhubil, od něho odstúpiv, přátel jeho přidržel se jest. Tehdy u větším přátelství chtě s ním býti, dceru svú Kunhútu dal za Václava, syna jeho. Ale že ten jistý Filip Otovi, hercukovi s Rýna, slíbil ji byl dáti, toho měsíce června v noci lestně v Pamberce zabil jest jeho ten jistý Ota. Tehdy Jindřich, maršálek Filipuov králuov, pána svého a krále, chtě krve pomstiti, toho jistého hercuka, an s beranem hrá v jednom ostrově na Dunaji, ukrutně jest zabil i všecky jeho panoše s ním jest zbil. Potom pak Ota s Sas korunu císařskou přijal. Ale proto, že ten jistý Ota kostelní byl protivník, klátbu jeho od Inocencia papeže, pro něžto Přemysl k druhému synu Jindřichovu Fridrichovi, jenž od německých knížat volen byl a papežem Innocenciem posvěcen, přistúpil jest a jeho se potom přidržel. Kterýžto Fridrich císař potom v Basilí silný dvuor maje, krále a Královstvie české svobodno jest učinil. A tyto jemu milosti dal, jakož tuto hamfreštové svědčí.
O těch svobodách, že králové čeští daní nemají zaplatiti a své biskupy sami stvrzovati a k nižádnému dvoru ciesařovu nejeti, jedno do Normberka a do Pamberka
Fridrich, z Boží milosti volený císař římský, vždycky, dá li Buoh, přispořitel, král sicilský a vejvoda napulský a kníže kaprinský. Poněvadž náš stav ciesařský moc a ctnost má předjieti i předchoditi, aby netoliko knížatská duostojenství od naší velebnosti pochodila, ale také i králová, za slavnú i za velikú věc máme to, že v takém úřadě vladařství jiných království duostojenství přispořují se. A naše však duostojenství císařské skrze to ižádné újmy netrpí, ale přispoření. Protož my, znamenavše slavnú a pokornú službu, ješto Čechové od starodávna věrně i pokorně římskému ciesaři jsú činili, a nadto nynie pak, že duostojný král český Otakarus najprvé mezi jinými zvláště nad jiné nás na císařství zvolil s jinými, a tak pak našemu volení ustavičně snažně, užitečně vždycky přistojí. Protož jakož milý strýc náš dobré paměti král Filip říský podlé rady svých knížat skrze své stvrzení učinil jeho králem, toho tak dobrého a duostojného učinění my potvrzujem i pevno činíme naším tak stvrzením. Nadto to království ode všech daní peněžitých našemu duostojenství císařskému i předkuov naších platiti obecně svobodno činíme a svobodu dáváme věčně všem náměstkuom jeho, kterýžkolivěk král od nich volen bude, chceme tomu, aby k nám neb náměstkóm našim přijel a korunu království přijal, jakož toho slušie. Nadto více všecky meze, ješto k tomu království kterýmžkoli činem příslušejí, a jsú li pak kteří odlúčení od země, navracujem jemu i budúcím jeho, moc tu jemu dávajíce, aby je držal. Tuto jemu moc dáváme i budúcím jeho cele a úplně, aby biskupuov v svém království potvrzovati mohl a tu také všicku svobodu a bezpečnost míti, jakož jsú od našich náměstkuov mieti obvykli. Nadto
