tak s králem dobrotivě o všecko byl sjednán. Druhá sestra krále Janova jménem Maria králi Karlovi franskému byla oddána, kteráž také po dietěti ona umřela jest.
Kterak král Jan turnej učinil
Božího léta M. CCCXXI. v ochtáb Hromnic, vrátiv se z Licmburka, král učinil turnej. V tom jistém turnaji pro množství knížat a pánuov některak příhodú svého oře uražen jest byl. Potom pak přes zimu a přes léto až právě do svatého Jana Křtitele, zjednav království své, zdvihl se jest opět do Licmburka, neb tam mnohem raději bydlel nežli v Čechách. Toho také léta Kunhuta, abatyše svatojiřská, krále Otakarova dcera, umřela jest a tu pochována.
Potom léta Božího M. CCCXXII. měl jest král Jan s svú ženú Elškú druhého syna jménem Jana, kterýž potom markrabí byl moravským. Toho léta sestra králové Elšky Margareta, žena Boleslavova, vejvody slezského, umřela jest a v Zbraslavi pochována. Toho léta král Jan, vrátiv se z Licmburka, dceru svú Markrétu starší za Jindřicha, vejvodu bavorského, vdal jest, s nížto králová dlúhý čas byla v Bavořích, mátě jejie.
Léta Božího M. CCCXXIII. na Velikú noc králová Alžběta dvě dcery pospolu urodila v tom městě Chamb, Annu a Elšku, z nichžto jedna jménem Anna rakúskému vejvodě oddána jest, druhá hned z mládí umřela.
Král Jan dal syna svého do franské země
Téhož léta král Jan, vrátiv se z Licmburka do Čech, syna svého Václava, když v sedmi letech byl, dal jeho králi franskému, sestřenci svému, do své země, kterýž jemu to jméno dal Karel, jakož již jest povědíno. Ten jistý král franský míčkovi svému Karlovi strýce svého valaského Karla, hrabí, dceru usnúbil jest jemu, jménem Blanči, kteráž v sedmi letech byla v stáří. Potom pak ihned po třech letech ten jistý Karel, hrabě valaský, ostaviv po sobě Filipa, syna svého, umřel jest bez plodu, totiž mužského. Potom pak Království franské k tomu jistému Filipovi, bratru Blančinu, pravým dědicstvím přišlo jest. Tento jistý Karel, syn krále Januov, s králem franským, pět let bydlel jest a s Filipem dvě létě u Francích a tu se latinskému i franskému jazyku dobře naučil.
Ludvík císař v klatbě
Léta Božího M. CCCXXIIII. Jan papež, druhý tím totiž jménem, Ludvíka, že se císařem činil, jako jiného nectného kacíře pro rozličné nešlechetné a ohavné skutky po všem křesťanstvu klel jest zjevně a jeho odvrženého učinil ode všeho dobrého. Toho času král Jan okolo Licmburku mnoho válek vítězných měl.
Na léto pak králová z Bavor vrátila se jest do země i také král Jan do země se jest vrátil toho času, a chvilku přebyv, mnoho peněz v zemi shromáždiv, opět se jest pryč zdvihl.
Léta Božího M. CCCXXVI. Loktek, král krakovský, Litvanuov, Rusuov i pohanuov poslal byl mnoho do Bramburk, kterýžto mnoho škody učinil tam. Téhož léta tělo krále Václava, kterýž zabit jest v Olomúci, králová Alžběta bratra svého do Zbraslavě kázala přivézti z Moravy.
Král franský ten z koruny Božie trn králové Alžbětě poslal jest
