Nadto z naší císařské svobody a z darování naší moci velebné ustanovujeme toto, aby tento duostojný král i budúcí jeho k nižádnému dvoru našemu přijel, než kdyby vejvoda polský povolán sa přijel, oni jemu próvod mají dáti, s ním jedúce, jako náměstkové někdajšie králové čeští činiti jsú obvyklí. Ale tak však že před šestmi nedělmi to jisté přivedení k těm dvoruom má dáno býti, s tiemžto pak však zachováním, když bychom my neb naši náměstkové naši korunu v Římě brali, toto králi Otakarovi a náměstkuom jeho na vóli dáváme, aby neb tři sta oděncuov poslal, neb tři sta hřiven dal a zaplatil. A aby to darování naše a potvrzení mocné mohlo býti, tento hamfrešt na to jsme psáti kázali a naší zlatú pečetí jsme potvrdili k věčné paměti. Toto dálo se léta Božieho M. CCXII. měsíce zářé v slavném městě basilejském XV. léta Fridricha, slavného voleného císaře, říského krále sicilského před těmito svědky: arcibiskupem barenským, biskupem tridentinským a před jinými mnohými biskupy, hraběmi, knížaty, vejvodami, opaty, pány i šlechtici jinými rozličnými.
O tom, kterak císař dvory tyto a hrady Flos, Salcpurk a Licemštejn a jiné hrady králi českému a království tomu věčně jest dal a milostivě, jakož teď svědčie
Ve jméno svaté a nerozdielné Trojice amen. Fridrich, z Boží milosti etc., jakož na prvním listu ku polepšení královského duostojenství pilně umyslili sme přichýliti se, a zvláště těm, jichžto vieru a pokoru věcí našich jistějším svědectvím známe celú a neomylnú, proněžto duostojno a spravedlno mníme, aby ti, ješto spočátku i hned k našemu povýšení bez pochybení nás jsú se přidrželi, ot nás tiem snažněji darováni byli, abychom mnohé jiné také jich příkladem k naší přízni tiem ustavičněji přitrhli. Protož znamenavše snažně a ochotně službu, kterúžto král Otakarus srdečnú žádostí se všemi Čechy žádal nyní, jehožto mužně žádajíce službu jeho opatřiti, nynějším i také budúcím, že jemu dáváme i také potvrzujeme toho u věčné časy ony, aby měl naše zbožie vlastnie: Flos, ten hrad, se všemi služebníky jeho nápravnými, kteréhožkolivěk stavu jsou, i se vším právem, což k tomu mieti sluší, jakožto náš děd a Fridrich, dobré paměti slavný římský císař, od Atléty hrabinky kúpil. Dáváme také ten hrad, ješto Salcpurk slove, se všemi nápravami jeho i se vším právem, jakožto děd náš od Jindřicha, vejvody z Mělnieka, kúpil. I také dáváme krajinu tu, ješto Mělní a Beruchejnbach slove. Také dáváme ten hrad Litenštejn se všemi právy jeho, dáváme také hrad donínský, ač od Míšenského vyplatiti bude moci. Pakli bychom jeho vyplatiti nemohli, ale což třie knížata od krále vydaná císařská se třmi jinými smlúvcemi zjednají, to chceme učiniti, a aby to naše dání pevno a věčno bylo, všecko též jako na prvním listu, i svědkové i datum, nebo oba pojednú dáni jsou.
Léta MCCII. svátost svatého Tomáše, svatého Jakuba a svatého Matěje apoštola, svatého Mauricí do Prahy jest přinesena.
Po tisíci dvú stú IIII. léta Páně Daniel, druhý tím jménem jmenovaný biskup pražský, umřel jest, na jehožto miesto Ondřej, biskup pražský osmnádctý, vstúpil jest.
Den svaté Cecilie v Římě Ondřej biskup učiněn léta Páně M. CCV.
Na druhého léta potom létě bratří svatého Vojtěcha do Prahy přineseni jsou a v klášteře svatého Jiří schováni.
Léta Božieho M. CCVIII. Teobald, vejvoda český, s Vavřincem
