[601]číslo strany tiskuBr. Luk. 15, 18; abych sě lekna to učině shřěšil Ol. 2. Esd. 6, 13; (císař) volal ho (Albrechta), aby přijda do Prahy uvázal se ve vládu Pal. 3, 2, 397 atp.; jiné doklady v. v § 363 č. 2 a § 371.[53]
V rukopise Gebauerově je jen 9 způsobů těchto kongruentních vazeb, totiž z uvedených zde 1–6 a 9–11. Způsoby 7 a 8 jsem přidal; zařadil jsem do nich doklady, k nimž sám Gebauer poznamenal »kam to?«
a pod.
Ani o některých dokladech uvedených ve způsobech 1–6 a 9–11 nebyl Gebauer rozhodnut, do kterého z devíti způsobů je zařadí, jak svědčí jeho poznámky nebo otazníky. Nehledím k těmto poznámkám a uvádím tyto doklady tam, kde je má rukopis.
Tr.
B. Vazby absolutivní (nespojité) jsou vazby bez žádané shody syntaktické (v čísle, rodě a pádě), buď že ta shoda by býti mohla i měla, ale není vyjádřena, buď že shoda ani býti nemůže, ježto není s čím. Šafařík (Počátky 56) vykládá to hláskoslovně; na př. tobě mdlu jsúce prý je ze jsúci a to ze jsúcu; nebo uzřel ji stojéce prý je ze stojéci a to ze stojécu. Ale neprávem.
Vazby absolutivní v době staré jsou dosti řídké a vyskytují se jen v případech jistých; později, v stol. XV a zvláště XVI, šíří se víc a více (neumělosti, nedbalostí, mylnou analogií); podporou je tomu úpadek formální: nesúc sing. akk., pl. nesúc(e), fem. nesúc(i). Theoretikové opírají se proti absolutivům, již Blahoslav, a zvláště gramatika nč. (v. doleji § 372).
Hlavní způsoby vazeb absulutivních jsou tyto:
1. vizu tě stojiece (zřídka stojě), slyšu tě mluviece, nalezl jsem tě stojiece, mňu tě činiece atp., kde part. táhne se k akk. Na př.: vizi jej na kříži pniece Hrad. 54a; velmi vás hýřiec vizi Pass. 291; sv. Adrianus vida jiné svaté trpiece sě nevzhrozil t. 480; vidiech ve sně dievku krev ločíce, v svéj zemi jako vzteklú běhajíce DalC. 8; když jest syna viděla v chrámu sediece Hrad. 71ᵃ; vizte j’ho na kříži pniece, ty těžké muky trpiece t. 50b; (lotr) jeho (Krista) mrúce vidieše Hod. 49a; (Jezus) viděl švekruši jeho (nemocnou) ležiece Koř. Mat. 8, 14; vida jiné trpiece Pass. 480; (osel) nikakéž nejde tady, kdež vidí klesajíc jiné NRada 1047; dokad tě vizi živa jsúce Pass. 310; vidúce děťátko prsi ssúce t. 86; vida lodí u kola (kól) věziece t. 313; vida svého tatíka a svú matku i svú chot žalostivě pyčíce t. 326; viděch kříž svátý rostúce Marg. 362; viděla jsem vieru ktvúce, duši mú radost jmajíce t. 358; (Syrští) vidiechu nepřátely okolo nich stojiec Comest. 165b; aby neviděla syna mrúce t. 30a; pakli kto vidí vránu kvačíce Snář 233; vídáchu obličej Mojžiešóv súce rohat Ol. Ex. 34, 35; však sem viděl dceru… sediece podlé krále… a trhaje korunu s jeho hlavy a na sě vstavujíce sedentem auferentem imponentem t. 3. Esd. 4, 29 a 30; vida Nestora před sebú ležiece Troj. Výb. 2, 80; uzřě tvář jejie stviece Pass. 343; (dva bratří) uzřěsta ženu s sv. Petrem stojiece t. 290; uzřě syna svého Augustina podlé sebe stojiece t. 462; uzřěla obraz syna
![[601]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00609.jpg){kind=link}