[535]číslo strany tiskuDěj z podmětu aktivního vycházející
a) buď se nenese dále, nýbrž zůstává takoŕka při podmětu, na př.: ležím, umírám…; slovesa tohoto druhu nazývají se podmětná (verba subiectiva);
b) nebo děj z podmětu aktivního vycházející nese se dále a zastihuje nějaký předmět. Předmětem tímto jest
aa) buď podmět sám, když děj z podmětu vycházející se zase k němu vrací, na př.: myji se, – každý přeje sobě nejvíce, – přítel mluvil o sobě…; slovesa taková nazýváme zvratná (verba reflexiva);
bb) nebo je předmět od podmětu rozdílný, na př.: učitel chválí žáka, – pohané slouží modlám, – lakomec žádá peněz, – jezdec pečuje o svého koně…; slovesa taková pak slovou předmětná (verba obiectiva) a rozeznávají se:
přechodná (transitiva), která mají předmět v akkusativě, jenž v rodě trpném se objevuje jako podmět, na př.: učitel chválí žáka (žák je chválen od učitele, neb učitelem), – Kain zabil Abele (Abel jest zabit…), –a
nepřechodná (intransitiva) ostatní, na př.: pohané slouží modlám, – lakomec žádá peněz, – jezdec pečuje o svého koně atd.
II. Passiva jsou slovesa, při kterých jest podmět obyčejně cílem příslušného děje činného, na př.: žák je chválen od učitele (učitel chválí → žáka), – Abel jest zabit od Kaina.
Věty passivní jako „žádáno bylo peněz“ atp. podmětu vůbec nemají, jsou bezpodměté.
Úhrnem dělí se tedy slovesa podle dějového rodu takto:
I. aktiva (činná):
a) podmětná, na př. ležím, umírám;
b) 1. zvratná, na př. myji se, přeji sobě;
2. předmětná:
přechodná (s předm. v akk.), na př. chváliti někoho;
nepřechodná, na př. sloužiti někomu;
II. passiva (trpná), na př. jsem chválen.
3. Ze sloves zvratných mohou a) některá býti též předmětná, na př. vedle zvratného myji se, přeji si… vyskýtá se též předmětné mýti někoho, přáti někomu atd.; – b) jiná pak vyskytují se vždy a jenom v podobě zvratné, na př. modliti se, smáti se, blyštěti se…, a slovesa zvratná druhu tohoto nazývají se střední (media).
Pravíme a) myji se, a též myji sebe; – přeji si, a též přeji sobě. Naproti tomu je b) jen modliti se atd. To jest: slovesa střední mívají při sobě jen se (zvratného zájmena akk. tvaru slabšího), kdežto slovesa zvratná ostatní při sobě mívají také jiné pády zájmena zvratného a také tvary jejich silnější.
![[535]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00543.jpg){kind=link}