[147]číslo strany tisku4. Příjmení voleno podle zaměstnání. Na př.:
(soused) Jan od tří korun nazvaný Pastucha, protože prý v mládí stádo pásal TomP. 10, 607. Podobně vzniká příjmení Kovář, Krejčí, Písař, Bednář, Truhlář, Švec a j.
5. Příjmení voleno podle rodiště a bydliště. Na př.:
Jan od čápů neboli Čapek nazýván byl tak dle domu svého („u čápů“) TomP. 8, 394;
Václav z Prahy od sv. Haštala, krátce Haštal zvaný tamt. 9, 226;
s Janem Žábou čili od žáby tamt. 10, 557;
Prokop Šárka držel „louku pod Šárkou“ tamt. 9, 63.
6. Příjmení učiněno ze jména místního (z rodiště, z domova, z působiště atpod.). Na př.:
Jiří Bor; tak nazván, že byl „někdy farářem Borským“ TomP. 3, 443;
Jan Hus; zkrácením, protože byl z Husince; tak vykládá TomP. 3, 434;
Jan Kbel; „nazvaný tak, jakožto držitel fary ve Kbelích“ tamt. 3, 442 (r. 1394);
(Jan) Jesenic, bývá nazýván Jan z Jesenice tamt. 3, 554;
Jan Příbram čili Jan kněz ze Příbramě tamt. 3, 556;
Janovi Rokycanovi tamt. 4, 309 – Jan z Rokycan tamt. 4, 366;
Jiří z Poděbrad – proti Poděbradovi Pal. 4, 1, 289;
Klíma Kostelák, rodilý z Kostelce TomP. 8, 470;
Jan Velvar čili z Velvar, měšťan Pražský tamt. 8, 460;
Jan Domašín PoprR. r. 1423– z Domašína Jan tamt. str. 11; podobně vznikla jména
Čelakovský, Pražák, Podlipný, Zápotocký a j.
Způsob tento je u českých židů; na př.:
vypravuje r. 1600 žid Joachym Brandejs WintObr. 2, 163. Tak ještě podnes Příbram, Brandejs, Jičín atpod.
7. Příjmení učiněno ze jména národního; na př.:
Michal Polák (kališnický kněz v Praze 1480 sl.) byl rodem Polák Pal. 5, 1, 201;
mistr Engliš a pod. Srb, Srba, Rus, Vlach, Němec a j.
8. Mnohá příjmení jsou a) z participia –lъ, a b) z adjektiv. Volena byla podle některé vlastnosti tělesné nebo duševní, skutečné nebo domnělé, podle zaměstnání atpod. a často jsou to přezdívky, mnohdy dosti potupné. Na př.:
a) Dohnal, Pospíšil, Rosulek (z roz-sul), Roštlapil (z roz-šlapil), Přibyl, Kvapil, Sušil a j.
b) Černý, Bohatý, Zubatý, Nový atpod.
8. Některá příjmení jsou přijata z němčiny. Tu pak končí se v češtině na -a. Na př.: