[146]číslo strany tiskuVáclavík, Václavíček; Petr-Petřík, Petrák, Pech, Pešek, Pécha, Pícha, Peška, Péša, Píša, Pešík, Pecháň, Pechan, Pechánek, Pecháček;
Matouš-Matula BartD. 1, 142; Mikuláš-Mikula, Mikúš, Miklica tamt. 1, 142, 146; Václav-Vacula tamt. 1, 142;
Jan-Janiš, Januščík, Janečka, Fabián-Fabiš tamt. 1, 146 – 147;
Cyrill-Ciroš, Ferdinand-Ferdoš tamt. 1, 146;
Antonín-Antek, Štefan-Štefek tamt. 1, 147.
2. Příjmení je ze jména otcova (nomen patronymicum). Na př.:
Otec byl pan »Zdeněk z Šternberka« a synové jeho sluli obecně »páni Zdeňkové « Pal. 5, 1, 191.
Otec byl »pan Lev z Rožmitála« a syn jeho pan »Zdeněk Lev z Rožmitála tamt. 5, 2, 84, a syn tohoto byl »Adam Lev z Rožmitála« tamt. 5, 2, 434.
Otec Matěj – syn Václav Matějův KolEE. 230ᵇ (1705) anebo Václav Matějka tamt. 231ᵃ (1708).
Otec Skopał – syn Skopáłek, otec Měrka – syn Měrečka, otec Škoła – syn Škołečka BartD. 1, 149. Tato jména synů stala se opět příjmením samostatným a odtud na Moravě tolik příjmení tvaru zdrobnělého.
3. a) Příjmení vzniklo ze jména manželčina. Na př.:
Jiřík Vavřinec KolB. 7ᵇ (l504); nazván tak podle manželky své Kateřiny, vdovy po Vavřinci: Kateřina, manželka Jiříka Vavřince tamt.
Jan kramář Mandin TomP. 4, 241 (= jehož manželka byla Manda).
Sigmund z Kotenčic, řečený jinak Sigmund Mandin, dle manželky své Mandy kramářky, vdovy po sťatém Janovi kramářovi TomP. 4, 439; jinak se zval také Sigmund Manda z Kotenčic Pal. 4, 1, 437.
Kateřina, vdova po Havlu Rybovi, provdala se za Jilka konváře jinak zvonaře a tento Jilek konvář nazývá se pak též Rybou TomP. 8, 396.
Soukenník Bohuslav Kroupa vzal si za manželku vdovu po Janu Legatovi a jmenuje se pak Bohuslav Legat tamt. 10, 40.
Podobně vzniklo na př.: Mikulášek Anežka řečený PoprR. 44; Václav Hedvika krejčí TomP. 4, 367.
Ze jmen ženských vznikla mor. jména Apołeňák, Běťák, Dořák, Františák, Hadvižák (z Hadviga), Marušák, Polušák, Poleksiňák, Petrušák, Veruňák BartD. 1, 148.
Způsob tento je na Moravě dosud živý. V rodišti Bartošově měl mlynářský tovaryš ženu resolutní Marianu a jemu podle ní říkali Marián BartD. 1, 148. Jinde se muž jmenuje Macek, žena podle něho Mackula, ale tato vládne domem, proto říkají mužovi Mackulák tamt.
b) Někdy souvisí příjmení s manželkou poněkud jinak.
Příjmení Babák vzniklo z appellativa babák = manžel porodní báby; podobně Pradlák z pradlák = manžel pradlenin. Srov. BartD. 1, 148.
![[146]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00154.jpg){kind=link}