2. Participium praes. pass. -mъ.
366. 1. Participia tato vyskytují se v slovanštině zřídka. V češtině je jich jenom několik, zejména: vědom, vidom, znám staž. ze znajem, -nosim, vnosim a držim.
Z part. držimý vzniklo adj. držimný: člověk, by byl hřiecheni toho svého zdravie nepotratil…, byl by měl jasný rozum, držimnú pamět… ŠtítBud. 21 (v rkp. napsáno nesprávně, místo koncového -nu je litera podobná k -m); – a to pak přetvořeno v držemný: bývá u příkladiech držemnějšie pamět Kruml. 338ᵃ; by nám to bylo v paměti drzemnyeyſſye t. 338ᵇ; trh se k držemné pevnosti nehned sejde VšehJ. 163; aby ta věc držemná a stálá byla KolAA. 104ᵃ (1515).
2. Významu je participium -mъ vlastně trpného; znamená toho, jenž jest předmětem passivní energie slovesné. Na př.: vědom, svědom: jest svědomo, co smy řekli patet Comest. 23ᵇ, již je ten div svědom t. 252ᵃ; znám; držim: boj se… žalářem držim býti GestaKlem. 295, za to: držen býti GestaMus. 127ᵃ.
Vedle toho bývá i významu act.: vidomý = vidoucí, na př.: člověk nevidomý, od dávných časóv slepý Krist. 68ᵇ; slepý-li je, či vidomý Kat. 18; ráčil Longina slepého vidomého učiniti Lobk. 101ᵃ; všichni nevidomí viďte non videntes videant DětJež. 4ᵇ; vidomého a slepého Ol. Ex. 4, 11; otec nevidomý coecus t. Tob. 11, 10; – vědomý = vědoucí, rozumný, svědomý = peritus, na př.: vědomý duch Vel. Jg.; jenž svědom bieše cešt peritus Otc. 307b; – držimý = držící, na př.: (smierný) má lepší rozum a pamět držimějši než obžerný a opilý ŠtítVyš. 70a; ale že pamět jest nedržima a neústavna ŠtítVyš. 95a; – lakomý) = žádající, žádostivý, na př.: tvé srdce netoliko dobrovolno, ale lakomo jest umřieti za bližnieho Kruml. 227b; když srdce… lakomo jest umřieti atd. Alb. 102b (místa stejná).
Jiný význam je -bilis: vidomý = visibilis, na př.: mých nepřátel vidomých i nevidomých ML. 5b; jenž učinil nebe i zemi, vidomé všecky věci i nevidomé Štít. uč. 10b; proti všěm nepřátelům vidomým i nevidomým Modl. 73b (t. 61b: nepřátelóm vidúcím i nevidúcím); poznánie jde od vidomých věcí až do nevidomých Kruml. 366ᵃ; proč jest slovo nevidomo ML. 33b; (lodí) nevidomé sluhy má, neb ji vietr pudí, jehož nižádný nevidí Apoll. 150b; někde sě duch sv. ukazuje světu vidomě; o nevidomém ukázaní praví sv. Jan… Krist. 112a; obraz boží nevidomý invisibilis EvOl. 165ᵃ (Koloss. 1,15); – držimý = držitelný, na př.: bývá ť u příkladiech cos buď u paměti držimějše Štít. uč. 149ᵇ; viece ť ješte o pravém obrácení chci pojměti řeči,
