Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<464748495051525354>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

neptej se na klevety, máš doma novin dost ČMudr. 89 (= věta B připojena k A beze spojky); nebudu dnes již nic pracovati, jsem unaven; neumiem chváliti toho, viem, že svatý Augustin die… ŠtítV. 277; ne všichni máme těla pokorná, druzí po tom stojie, aby jich těla zředlna byla tamt. 118.

4. Věty tyto lišiti jest od příčinných podřadných (příslovečných), o nichž v. § 90 č. 1.

Souvětí výsledné.

1. Souvětí výsledné (konsekutivni) jest, kde věta B vyslovuje výsledek toho, co je pověděno v A. Věta B připojuje se k A ve smyslu spojky proto, t. j. buď spojkou proto samou, nebo nějakou jinou smyslu podobného, nebo beze spojky, ale tak, že by tam spojka proto býti mohla.

Souvětí toto lze tedy naznačiti vzorcem: A, proto B.

2. Spojovací slovce v souvětí výsledném bývají: proto, protož, pročež; tedy, tudy; tak (= tedy, v jaz. obecném a starém).

3. Příklady: byl jsem unaven, proto jsem nemohl přijíti; k vyhláškám Husovým, kterými vyzýval žalobníky proti sobě, nepřihlásil se nikdo, protož Hus učinil ohlášení... TomP. 3, 553; král Václav pokládal německým professorům vystěhování se jich za provinění; pročež vyřkl zvláštním rozkazem vypovědění jich tamt. 3, 471; jsem unaven, nemohu tedy pracovati; (diábel) v padení žádal klaněnie a v postě modlenie, tak žádal i najvyššieho pocťenie HusE. 1, 73; –

učinil jsem nedobře, musím to napraviti (= věta B připojena k A beze spojky); čiň, co máš, a lidi nech mluviti, co chtí, pokoj bude ČMudr. 90; více svěc, více světla tamt. 284; lichá v lidech povaha, nevěřiž každému tamt. 251; ne vše doma máš, také lidí potřebuješ tamt. 265; páni se budou rváti, sedláci půjčte vlasův tamt. 325; byl s’ nad málem věren, nad mnohými věcmi tebe ustanovím ŠtítV. 238; jiným jest pomáhal, nechť sobě pomůže HusE. 2, 80.

4. Věty tyto lišiti jest od podřadných příslovečných účinkových, které někdy bývají nazývány výsledné nebo výsledkové; o těch v. § 89 č. 3.

Souvětí souřadné vícečlenné.

V §§ předešlých (7578) měli jsme na zřeteli hlavně souvětí souřadné dvoučlenné, t. j. složené z vět A, B.

Když je členův více, na př. A, B, C..., M, N…, tedy jest poměr členův následujících ku předcházejícím (t. j. B k A, – C k B, – atd.) dvojí.

1. Poměr veskrze stejný (t. veskrze slučovací, nebo veskrze odporovací atd.). Na př.: pokora činí pokoj, pokoj činí bohatství, bohatství činí pýchu, pýcha činí válku, válka činí chudobu, chudoba zase pokoru ČMudr. 95 (= spojení veskrze slučovací podle vzorce: A, B, C... = A a B a C…);

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 15 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).