zajisté většinou a zpravidla vznikají jako věty jednoduché a mají jen tu zvláštnost, že některé jejich členy jsou dvojnásobné nebo několikanásobné.
2. Věta stažená má tedy některý člen jen jeden – nebo některé členy jen po jednom –, členů pak jiných po dvou nebo po několika.
Na př. věta stažená „nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází“ má podmět jen jeden (nemoc) a přísudky dva (1. na koni přijíždí, 2. pěšky odchází).
Věta stažená „bohatství plodí závist, chudoba nenávist“ má holý přísudek jen jeden (plodí) a podměty dva (1. bohatství, 2. chudoba) i předměty dva (1. závist, 2. nenávist).
Věta stažená „domácí chléb, domácí plátno a domácí rozum bývají nejlepší“ má holý přísudek jen jeden (bývají) a doplněk též jen jeden (nejlepší), podměty pak tři (domácí chléb, d. plátno, d. rozum).
3. Ale ne každá věta, ve které jest některá část dvojnásobná nebo několikanásobná, jest věta stažená; za staženou pokládejme jen tu, kterou lze bez násilí smyslu přeměniti v souvětí souřadné. Na př. věta „Romulus a Remus založili Řím“ má dva podměty a k nim jeden přísudek; ale nelze ji proměniti v souvětí souřadné, není to tedy věta stažená, nýbrž věta jednoduchá s podměty dvěma.
4. Členové, kteří ve větě stažené jsou rozdílní, spojují se vespolek tak, jako věty v příslušném souvětí. Na př.: neštěstí nechodí po horách, ale po lidech ČMudr. 156 (rozdílní členové po horách a po lidech spojeni jsou spojkou ale, poněvadž by táž spojka byla i v příslušném souvětí: „neštěstí nechodí po horách, ale neštěstí chodí po lidech“); ráda kočka ryby jí, než do vody nechce tamt. 125; nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází; podíly kanovníků byly i dle práva i dle obyčeje větší TomP. 3, 65; vody ani nepřibývá ani neubývá; působil netoliko slovem, nýbrž i příkladem svým TomP. 3, 453; minulý rok byl suchý a proto neúrodný; tak zahynulo židů dílem v ohni, dílem násilným usmrcením přes tři tisíce TomP. 3, 339; podělovali se jako jiní chudí buď penězi bud chlebem nebo šatstvem tamt. 3, 268; každý hřiech aneb jest z pýchy, neb z závisti, neb z hněvu, neb z lenosti, neb z lakomstva, neb z smilstva ŠtítV. 114; proti tomu ozval se biskup nejprve ústně, potom také písemně TomP. 3, 572; –
bohatství plodí závist, chudoba nenávist ČMudr. 164 (= spojení beze spojky); nenie moc odjinud, jedné od boha ŠtítV. 232; ukaž se před lidmi velebně, ctně, v rúše dobrém tamt. 230.
5. Jiné příklady vět stažených:
otec šel do města a nakoupil zboží Us. (= společný podmět); závist nepředčí nad pýchou, než za ní v patách kluše ČMudr. 109; neštěstí nechodí po horách, ale po lidech tamt. 156; slza světlá, ale oči kalí tamt. 80; –
