velmi sě toho užěse Trist. 141, že se ji (opice) mnozí užasú RZvíř. (beránek); – pak-li sě mne na čem stydíš Hrad. 104ᵃ, toho sě nestydi (m.-zi) Pass. 452, jímž sě liudské řěči styziu LMar. 30, styď sě pravdy božie Ol. Sir. 41, 24; toho sě posel zastyděv Pass. 170; každý se tebe ustydí NRada 848, jižto sú sě neustyděli starého Ol. Har. 4, 16; – ani bázeň ztráty, ani naděje zisku ŠtítMus. 39ᵇ, viera z mrtvých vstánie dává bázeň hřešenie HusE. 1, 38; – sem patří též vazba boju sě ztratiti otplaty, kde gen. je attrakcí m. akkus.: ta bázen jest báti sě ztratiti… té odplaty ŠtítV. 250; –
ve zvoláních. Na př.: běda mně tebe…, běda mně tebe, otče muoj, běda mně tebe! Pass. 326, běda mně tebe, otče muoj, běda mně tebe! t. 307, běda mně synáčka mého! Hrad. 53ᵃ, ach běda jest skutka mého! DalC. 2, ach běda krále šlechetného! t. 92; – ach nastojte mého hoře Kom. Bartoš Gen. 42; – avech nám otcě takého! Hrad. 21ᵇ; – á dne, neb bliz jest den boží! Ol. Joel 1, 15; – blazě mně české rodiny! DalC. 45.
260. Genitiv vlastnosti (qualitatis).
1. Znamená vlastnost na otázku jaký? Na př.: králová té krásy bieše, že ktož ji ohledáše, ihned svú šíji vážieše Apoll. 130ᵇ; bieše ten král smysla múdrého a hlahola jasného t. 128ᵃ; Judáš, člověk všie přělesti Jid. 44; proč jest srdcě truchlého Hrad. 102ᵃ; zlého s’ obyčějě t. 117ᵃ, kakých jsi obyčejév Kruml. 311ᵇ; (sv. Prokop) divné ovšem pokory bieše Hrad. 2ᵃ; (sv. Prokop) takého byl šlechetenstvie t. 19ᵇ; (sv. Prokop) vezřěnie jasného bieše t. 23ᵇ; vida mnicha tváři pokorné t. 6ᵃ; ženské pokolenie jest menšieho rozumu, převážnějšieho udatenstvie i prospěšnějšieho oklamánie Kruml. 1ᵃ; lakomstvo jest také moci, že pravdu grošem zastiení NRada 672; datyl jest veliké vuoně Brig. 62; pověz, kterého sʼ rodu Kat. 72; sv. Prokop jest slovenského roda Hrad. 1ᵇ; naplň tu dieru olejě leskového ořěcha LékB. 187ᵃ; psík useknutého ocasu JirásSp. 2, 34; vážná sousedka zahnutého nosu t. 20, 200; třída (školní) byla vybílená, ale stěn hrbolcovitých, bílého stropu s mohutnými trámy RaisVlast. 139; starý (muž) byl sedláček široké hlavy, na níž měl naraženu mrazovku opelichaného beránku a mašlí zle již zvedených, tváří vráskami rozsekaných, obrostlých šedým strniskem t. 1 a tak často u Raise; já su pamětlivéj hlavy BartD. 1, 180, tá baba je ohebného jazyka tamt.
2. Sem hledí také genit. zvaný explikativní, na př.: znamení kříže, smrt kříže Us., (ten, kdo ženu uvedl = unesl) spolu s uvedenou (unesenou) ženou smrtí kolu zostřeného zemrau Brikcí 1536 (cit. u Zíbrta Listy 109), – a genit. zvaný hebrejský; na př.: syn ztracení, syn pekla, král králův…; Philomates pokládá to za hebraismy, odporoučí: syn ztracený, pekelný, král nad králi, Blahoslav však pokládá rčení »král králův« za lepší Blah. 66 a 69.
