Hád. Jg.; něco jest na bíle dni Us. (výraz spisovný, archaistický). Jiný pád mimo lok. sing. doložen není. Z toho vzniklo adjektivum bělodnŷ: bělodné vidění Cant. Jg.; adverb. bělodně: bělodně kradou Us. Jg.; a jiné výrazy adverbiální s formou skleslou: vbílodni Dobr. exc. Jg. a bíledně Br. Jg. –
do súdna dne: do súdna dne ML. 47ᵇ; do súdna dne Levšt. 151ᵇ.–
nynějšě času: z nyněšě (sic) času ex hoc nunc ŽKlem. 113, 18(26); ot nynějšě času i až na věky t. 130, 3. –
ot stara dávna atd.: od stara dávna Štít. ř. 68ᵃ, ŠtítOp. 253ᵃ, ŠtítMus. 152ᵇ, ODub. 96, Řád pz. 37, Lobk. 28ᵃ a j.; po staru dávnu Lobk. 21ᵇ. Z toho složenina: od starodávna Sv. 180, Pref. Jg., Us.; po starodávnu Pref. Jg., Us. Vedle toho též adjektiva tvar složený: za starého dávna Ol. Ruth 4, 7. –
Hora Kutna (sing.), Hory Kutny (plur.), srv. též stsl. bêlъ gradъ, rus. Novъ Gorodъ; na př.: Hora Kutna Háj. 14ᵃ, 280ᵃ a j.; Horu Kutnu opanovati t. 272ᵇ; od Hory Kutny KolA. 1514; z Hory Kutny Háj. 310ᵃ; od Hory Kutny KolČČ. 9ᵃ (1544); z sněmu Hory Kutny VelKal. 172; do Hory Kutny Pal. 5, 1, 28; k Hoře Kutně Reg. III. r. 1327; k Hoře Kutně Háj. 272ᵇ; k Hoře Kutně ŽerKat. 148; – Hory Kutny Háj. 278ᵇ, Pal. 3, 2, 412, t. 5, 2, 10 a j.; z Hor Kuten KolB. 1521, KolČČ. 408ᵇ (1568); Hor Guten Háj. 272ᵃ; Hor Kuten Pal. 3, 2, 373, t. 414, t. 4, 1, 97 a j.; na Horách Kutnách KolA. 1513, Háj. 453ᵃ, 281ᵃ, 279ᵃ, VelKal. 128 a j. – Vedle toho tvar složený Kutná Hora, někdy také Kutné Hory, pravidlem v usu nč. –
Such dól, Such dol: na Suchdole KolČČ. 98ᵇ (1548); na Sugdole t. 59ᵇ (1546); na Sukdole t. 88ᵇ (1548); adjektivum ustrnulo v tvaru nominativním. –
Dlúh Jan atp.: Dlúh Jan debet Lún. ks. 1385; Johannes Dlúh Jan t. 1395; loricam Dlúh Janonis t. 1389; Slovákóm Čachtickým, jakožto Škodovi a Zelendubovi a jiným jich súsedóm KolB. 133ᵃ (1499); tak řečeného Mladvaňka, který slul vlastně Vaněk Pal. 4, 1, 450. –
nóv měsiec a pln měsiec: bude nóv měsiec Štít. uč. 3ᵇ (nóv může tu býti funkce doplňkové); když měsiec nóv, neslušie púštěti ChirB. 42ᵇ; po novu měsíci Vel. Jg.; pln měsíc plenilunium Kom. Jg. Častěji klade se ve významu novilunium a plenilunium samo nóv a pln, buď bez substantiva, buď s genitivem měsiecě; na př.: v novu in neomenia ŽGloss. 80, 4 a ŽWittb. t.; nyní jest nov Us. Petrovic. Jg.; na nov sedmého měsiecě a neomenia Ol. 3. Esd. 5, 53; bydlili sú spolu na nov měsiecě sedmého novilunio t. 9, 37; založichu chrám na nov druhého měsiecě t. 5, 57; na nov měsíců našich Br. Num. 28, 11 Jg.; na nov měsíce vyhořelo město Kram. Jg.; některého svátku neb novu měsíce Br. Kolos. 2, 16; vyšedše z Babylona o nově pátého měsiecě Ol. 3. Esdr. 8, 6; na novu měsíce Háj.
