Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<9192939495–96979899100>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[95]číslo strany tiskustarý musí, mladý může ČMudr. 311 (t. umříti, vynechán předmět); ten mu dal! Us. (t. ran, nebo domluvy atp.); –

ten je ustrojen! Us. (t. divně atp., vynecháno příslovečné určení).

3. Někdy bývá ustrnulý výraz místo věty. Na př.: někdy pravda spomňél na čerta BartD. 2, 152; už to mám chvíla tamt. 1, 219; co chvíla budú štyry tamt.; co chvíla tu bude tamt.

[96]číslo strany tiskuČást druhá. Skladba (ve smyslu užším).

1. Skladba (ve smyslu užším) jest nauka o platnosti (funkci) slovních druhův a tvarův, o shodě (kongruenci) a o vazbách (constructio, regimen) jednotlivých slov a tvarů ve větě.

2. Slova jsou rozdílná podle druhu a podle tvaru.

a) Podle druhu rozeznáváme:

1. jméno podstatné (nomen substantivum), na př. strom, síla;

2. jméno přídavné (nomen adiectivum), na př. dobrý, matčin;

3. zájmeno (n. náměstku, pronomen), na př. , ten, který, kdo;

4. číslovku (numerale), na př. jeden, první, paterý;

5. sloveso (verbum), na př. nésti, kupovati;

6. příslovce (adverbium), na př. dnes, dobře;

7. předložku (praepositio), na př. do, kromě;

8. spojku (coniunctio), na př. a, že, když;

9. citoslovce (n. mezislovce, interiectio), na př. ach! hej!

b) Podle tvaru rozeznáváme:

1. tvary skloněné nebo pády, totiž nominativ, akkusativ, genitiv, dativ, lokál, instrumentál a vokativ; a

2. tvary slovesné, totiž indikativ (způsob oznamovací), imperativ (zp. rozkazovací), kondicionál (zp. podmiňovací neb spojovací), infinitiv (zp. neurčitý), supinum (zp. dostižný), participia (přechodníky a příčestí) a podstatné jméno slovesné (substantivum verbale).

1. Z toho dává se pro následující zde část skladby náležité rozvržení látky.

Část tato má (podle § předcházejícího) učiti:

o platnosti slovních druhův a tvarův, t. j. o tom, jakou má platnost (co platí, co znamená) ve větě na př. jméno podstatné, jakou jméno přídavné, jakou zájmeno..., jakou sloveso..., jakou příslovce..., jakou má platnost nominativ, jakou akkusativ..., jakou indikativ, jakou imperativ..., jakou má platnost číslo jednotné, jakou číslo množné... atd.;

o shodě tvarů ve větě k sobě patřících (shoda v čísle, rodě a osobě);

o vazbách tvarův a některých slov jednotlivých.

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).