[55]číslo strany tiskupodstatné, kdo žaluje = žalobník), jednak podmětná (podle toho, že zastupuje podmět věty A).
83. Věta podmětná.
1. Věta podmětná jest věta vedlejší, která vyslovuje podmět své věty řídící. Na př.: Kdo křivě svědčí, nebude živ do roka.
2. Na větu podmětnou tážeme se otázkou takovou, jako na podmět (viz § 19 č. 2). V příkladě našem: kdo nebude živ do roka? (= otázka na podmět); – odpověď: kdo křivě svědčí (= věta podmětná).
Jiné příklady: kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá (přísl.); kdo chce chleba, pracuj co třeba ČMudr. 126; i kdo počne hádku, i kdo raní, oba trestáni (věty podmětné dvě) tamt. 358; ne to hřích, co jde do úst, ale co z úst vychází (též) tamt. 20; koho oči bolí, nechoď do mlýna tamt. 120; koho chrání Bůh svým štítem, nezahyne v boji lítém tamt. 12; není možno, aby pravda nezvítězila; mnohým se zdá, že podzim je příjemnější než jaro; jak dlouho kardinál Quido proboštoval, není známo TomP. 3, 164; ukázáno tam také, kterak v úřadě tom páni a měšťané se střídali tamt. 3, 8; neví se, kdy (domy bekyňské) byly založeny tamt. 3, 233; k důstojenství arcijáhna postačovalo, aby byl jáhnem tamt. 3, 162; –
kto nepočne, nebude konati, a ktoť nekoná, nedokoná ŠtítV. 12; ktožť chce v čem státi a dokonati, musíť počíti tamt. 172; ktož jest, jenž svět přemáhá? HusE. 3, 154; shledáno, když sta umřela, kto jest vyšší a dóstojnější, že Lazar, a kto nižší, že bohatec tamt. 1, 243; kteří v těle jsú, totiž kteří tělesných žádostí neskrovnie, nemohú se líbiti bohu ŠtítV. 203; kteří chtie u měkkém a krásném oděvu choditi, ti u domóv králových pochlebují HusE. 2, 18; což kolivěk sviežeš na zemi, bude svázáno i v nebi tamt. 1, 27; čiež pře nenie, nemá do šraňkuov jíti VšehK. 25ᵇ; lépe jest, ať dám bohu na obět HusE. 2, 154; – zdá se jim, by to byla pravda, ješto bude omyl ŠtítV. 277; neslušie knězi, aby byl trhovcem HusE. 1, 219; protož nenie pravda, by kněz tělo božie stvořil tamt. 1, 13; jisté jest, že pán buoh přepúštie na své syny a dcery zamúcenie tamt. 1, 279; a v svátek nalezeno bude, ano sluhy jich zlaté a střiebrné orudie nenie tamt. 1, 237; je tu v podobenství ukázáno, kak spasitel chtěl svój lid vykúpiti ŠtítV. 301; divné jest, proč, jakž kto bude biskupem římským, ihned jeho nazývají otcem svatým HusE. 1, 8; povědieno jest, kterak cierkev svatá jest hrozná moci diábelské tamt. 3, 78.
4. O větě tázací, která bývá větou podmětnou, viz ještě v § 108.
84. Věta předmětná.
1. Věta předmětná jest věta vedlejší, která vyslovuje předmět své věty řídící. Na př.: Nevíme, co se stane.