[522]číslo strany tiskue) Ve třídě V. jsou vesměs imperfektiva, a to dílem durativa, na př.: dělati, volati, konati…, mezi nimi inchoativa, jako modrati, černati…, dílem iterativa (frekventativa).
Iterativa jsou velmi rozmanitá. Jsou jednak na -ati, -ěti (z-jati), na př. skákati, čítati, házěti, kácěti…, jednak na -vati, na př. nosívati, chodívati, dávati, pívati a j. A jsou rozmanitá podle toho, z jakých kmenů pocházejí:
dílem z kmenů prvotných (samohláskových i souhláskových): dávati, píjěti, pívati, bývati, padati, řiekati, bodati, čítati, hrýzati, kydati, sáhati…;
dílem z kmenů odvozených (denominativních a deverbativních), jež jsou: ze tř. III., na př. umievati, držievati…; ze tř. IV. neiterativní, na př. skákati (:skočiti), pátrati (:patřiti), chytati (:chytiti)…, házěti (:hoditi), kácěti (:kotiti), púščěti (:pustiti) a j., iterativní, na př.: -cházěti (:choditi), -nášěti (:nositi), -vážěti (:voziti)…, nosívati, chodívati, vozívati, vodívati a j.; ze tř. V., na př. sedávati, řiekávati…, házievati, púščievati a j.; a ze tř. VI., na př. kupovávati.
f) Ve třídě VI. jsou imperfektiva, a to jednak durativa, jež jsou denominativa, na př.: bojovati (:boj), panovati (:pán), kralovati (:král), milovati (:milý), jednak iterativa, jež jsou deverbativa, na př.: kupovati (:kúpiti), minovati (:minúti) a j.
2. Slovesa složená s předponami.
Složením slovesa s předponami obměňuje se význam základní, a to ve smyslu předpony (předložky); na př.: psáti – připsati, nadepsati, podepsati; letěti – vzletěti, přiletěti, odletěti. Ale často jest smysl onen setřen a obměna jeví se jen ve změně děje (perfektivního z imperfektivního); na př. vzchváľu – laudabo, bez významu »sursum«.
Jest rozeznávati mezi slovesem složeným s předponou, na př. pohoniti (pftivum) a slovesem utvořeným z kmene složeného, na př.: póhon – pohoniti, rozum – rozuměti.
Složeniny jsou s předponou jednou, se dvěma, se třemi.
I. Složeniny s předponou jednou.
a) Ve třídě I. jsou vesměs perfektiva; na př.: nesu – přinesu, vedu – vyvedu, metu – zametu atp.
Ve sdieti sě, spodobou zdieti sě, zdáti sě (s dá-, da-) je předpona sъ-. Oboje mělo by tedy býti významu perfektivního, ale jest imperfektivum v češtině staré jako nové: stč. sdí sě, sdá sě, zdá sě = nč. zdá se = videtur, nikoli videbitur. Výklad tomu podobá se mi tento: původní sъ-dê bylo perfektivum, jak toho žádá pravidlo a jako je dosud zději, zděješ atd.; časem vznikl mechanický novotvar praes. sdí-, sdí sě atd. podle III. 2; v tom není patrno, že by -dí bylo m. děje, a proto
![[522]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00530.jpg){kind=link}