[102]číslo strany tiskuzřiedlnici: zřiedlnici jeho tiežeta ŽWittb. 10, 5; –
b) jinde, kde jde o dvojici. Některé příklady:
tu (smrt) svýma přieleloma pověděl, Vitošovi… a Jimramovi Hrad. 20ᵇ; tehdy on promluvě k nima (Josefovi a Marii) a tak odpovědě jima Hrad. 72ᵃ; tú hovědcí neprodávaj nikake …, ta mně, chlape, voly otdaj …, buďta tvá voly, pane mój tamt. 109ᵃ; (císařovna a hrabě) hosti (= sing.) na hrad upustista, jakž mohúc najlép jej uctista, neb jima jiuž vděk člověk přišel, neb jiuž pět let člověka neviděla běsta, noviny ráda zvěděti chtěsta, i jěsta sě o ciesařovi tázati DalC. 39; čtvrtú radost mějieše… nesúc hrdličátcě oně Vít. 22ᵇ; najprvé sem na počátcě pojmenoval tě ptačátcě, ješto bieše svatá Maří položila na oltáři tamt. 22ᵇ: což dřieve zlodějě mluviešta, při núzi též obnovišta tamt. 24ᵃ; ten synoma zemi rozděli DalJ. 16; o tú domú HusP. 192ᵃ; král s mistrem Jiřie pozvasta JiřBrn. 176.
Sem hledí také výrazy mezi dcietma (= mezi dvěma desítkami) a mezi stoma (= mezi dvěma sty); na př.: David ustanovil čtyřimezidcietma kněží Pass. 275; dvamezcítma tisícův Br.Num.26, 14; osmdesát mezi stoma let Pass. 350; jiné doklady viz v III1, 354.
2. Duál složený s číslovkami dva, oba je velmi hojný. Na př.: dva mučedlníky Pass. 281; dva člověky t. 284; dva pány DalC. 85; oba komorníky Rožmb. 29; o dvú čłověkú ChelčP. 211ᵃ, dva svá služebníky Háj. 101ᵇ; dva luky výborná a dva pasy rytířská t. 304ᵃ; dva kraužky złata Br. Ex. 28, 26; –
dva bratřencě Pass. 377; dva rytieře t. 298; má střícě oba Mast. 404; mezi dvěma zlodějěma Hrad. 90ᵃ; dva jsta otce HusE. 1, 398; dvěma písařoma Lobk. 55ᵃ; dvěma králoma Ben. 9, 10; –
dvě panně Pass. 302; dievcě (n. děvcě) obě t.; dvě dště Ol. Ex. 20, 23; dvě dscě (m. dščě) Koř. Exod. 24, 12; dvě straně HusE. 3, 192, t. 3, 204; dvě sestře t. 3, 4; dvě nevěstce Ben. 3. Reg. 3, 16; na dvě hodině Břez. 30; – dvě maléj míli Pass. 312; tú dvú duší BrigF. 124; dvě duši HusE. 1, 95 a 97; rybici dvě t. 2, 438; ve dvú siencí Ben. 4. Reg. 23, 12; ve dvau nedělí KolČČ. 32ᵃ (1543); bez dvau neděli Pref. 83; –
dvě létě Pass. 332; dvě stě t. 345; dvě hovědě JiřBrn. 174; na dvú městú DalH. 31; tě dvě slově HusP. 111ᵃ; tú dvú děťátkú Pass. 278; dvěma stebloma ChirB. 197ᵇ. Atpod.
Jiné doklady viz na svých místech v III 1.
144. 1. Duál býval a má býti všude tam, kde mu jest býti příčina; na př.: koleně (= podmět) moji (= přívlastek) nemocně (= doplněk) jsta (= přisudkové sloveso) ot postu ŽWittb. 108, 24; sva bratřencě, ješto našě matka mní, bychvě u moři utonula Pass. 290; Petr a Jan jsta sě bála Hrad. 30ᵃ. Srovn. v § 145 č. 1.
![[102]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00110.jpg){kind=link}