Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<909192939495–96979899>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

právu, že... to nemá býti ODub. 90; – a já znám se, že, dokavad sem rozumu toho neměl, že často sem sě mútil pro smrt dobrého člověka HusE. 1, 227; – zda-li ť nenie kupectvie (= svatokupectví) v řeči chytré, že, ktož chce mieti odpušťenie hřiechóv a muk zbavenie, aby tolik dal peněz, jako by utratil jeda nebo jda do Říma tamt. 2, 153; – (s. Řehoř) die, že proto (anjel) jmenoval Petra jmenovitě, že, by anjel nejmenoval ho zvláště,... přijíti mezi učedlníky by nesměl tamt. 2, 135; – protož prosíme, aby, jakož anjelé a světí v nebesiech plnie vóli boží, abychom my zde takéž plnili tamt. 1, 325; – olej, dokud v uorudí stojí, nevonie tamt. 3, 10; nižádný z nás zde na světě, dokavad putujeme k blahoslavenství, není bez všednieho hřiecha tamt. 1, 23; – smrt všechněch hlasem, aby se smrtedlnými býti pamatovali, napomínala Lab. 7, 12; – a já hlavou zatřasa: Pospěšme odtud! již mne tu teskno! řekl jsem tamt. 15, 3; – ale (já) jsem vždy, abychom dále šli, že já toho collyrium, o němž tu mluvili, zkusiti chci, dotíral tamt. 1, 5; – zdála mi se toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, k kterému bych se haufu lidí připojiti a v jakých věcech život tráviti měl, rozmyslil tamt. 1, 1; – oznamoval mu (Zbyněk arcibiskup králi Václavovi) že, poněvadž prý král nechce staviti křivd, ješto se mu dějí, musí jeti k bratru jeho králi Sigmundovi do Uher TomP. 3, 497.

Věta kusá.

1. Ve větě má býti vyjádřeno všecko, co jest obsaženo v mysli (co vysloviti mám a chci). Nevyjádřeno může zůstati něco jen tehdy, když se to snadno domyslí, buď ze souvislosti řeči, buď také z okolností jiných. Věta, v níž tímto způsobem jest něco nevyjádřeno, slově věta kusá (elliptická).

Bývá pak vynechávána tu ta, tu jiná, mnohdy i několik částí věty.

2. Příklady: jemu Simplicius děli Pass. Z. 13 (t. lidé, vynechán podmět); na ten čas ohradě týn říkali (t. lidé) Háj. Z. 13; –

mladost radost (t. jest, vynechán přísudek); staroba choroba ČMudr. 306; jaká młaďba taká plaďba BartD. 1, 12 (zlin.); mnoho jídel, mnoho nemocí ČMudr. 295; dobré jitro Us. (t. přeji); vzhůru Us. (t. vstaňte, pojďte); tak ty tak? Us. (t. se chováš?); na bílý chleb máslo, na černý hlad (t. patří) ČMudr. 189; voda mladým, víno starým (t. patři) tamt. 298; mlsný (t. se spokojí) jen když oblízne, hladový jen když se nají tamt. 189; kam vítr, tam plášť; komu pámbu, tomu všichni svatí; raději rozumem než sochorem ČMudr. 203; volům kroky a jelenům skoky (t. slušejí) tamt. 204; vejce dnešní, chleb včerejší, tele šestinedělní a víno loňské tamt. 297; my o vlku (t. mluvíme) a vlk za humny (t. jest); –

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).