reflexivních vyskytují se vždy a jen v podobě zvratné, na př.: modliti se, smáti se, blyštěti se …, a nazývají se media (střední). Srov. § 338 č. 2.
2. Reflexivum bývá místo passiva; na př.: toho, jenž list přinesl, nabiti sě kázav Pass. 97 (kázav, aby byl bit); ovoce móž se jiesti Ol. Deut. 20, 19; hroznové možiechu sě zobati t. Num. 13, 21. Srov. § 355 č. 2.
3. Některé zvláštnosti:
chovati něčso – dochovati sě něčeho, nésti něčso – nésti sě s něčím atp. Na př.: kak mnoho (rodiče) práce přejmějí, než se dietěte dochovají ŠtítE. 41; (dítě) úpěje všeho se dopláče ChelčP. 161b; nežehři sě s svými dětmi Štít. uč. 108ᵇ (žehrati na koho, proti komu); (lidé) vodili se s ním (zvířetem dyawant řečeným) po městě ukazujíce je lidem KabK. 36ᵃ; když (lidé) se s vámi potrkolé před mudrochy světa, nestarajte se, quid deberetis eis respondere HomMak. 95b; cum Stephano (židé) trkolili se za město a uprali ho tam t. 83ᵃ; kdo neměl brnění a přilbice, nosil se s pavézou, puškou neb kopím Pal. 5, 2, 405; nenes se s tím Us; –
nésti, nositi něčso – nanositi sě čeho, s čím; na př.: již ste se s svým Bohem nanosili po ulicích (o processí) WintCírk. 1, 76 (ze stol. XV–XVI); to jsem se nanesl toho, s tím Us.; co jsem se nanesl toho, s tím Us.; –
chváliti – nachvdliti sě, býti – nabyti sě atp.; na př.: (paní) počala sobě mysliti, když se s ním dosti nabude, kterak jemu (svému muži) domlúvati chce RNeubA. 180b; kto sě tebe kdy duostojně nachváliti móže Pass. 488; to jsme se načekali, to jsem se namluvil, navolal, naprosil, nakázal, naplakal Us.; najedl jsem se toho, napil jsem se toho Us. (význam dvojí: a) = jako v případech ostatních, b) = do sytosti); –
strojíme sě jěti; na př.: abychme se strojili jíti Lobk. 115ᵃ – dial. strojíme jeti; na př.: (my) strojíme v témdni odtud vyjeti ŽerKat. 40; (my) odtud vyjeti strojíme t. 129; –
hnáti = spěšně táhnouti atpod. Na př.: (Alexander) hna toho dne mil třidcěti AlxH. 1, 14; Darius hna preč, nigdie nepostojě AlxBM. 2, 12; sám král hna přěd zástupy AlxV. 2440; (Alexander) hnav doby jednoho města t. 1145; ta dva dobrá druhy proti sobě hnasta Štilfr. Výb. 2, 44; kdyžto po vás hnachu cum vos persequerentur Mus. Deut. II, 4; kopie hnalo k jeho svátému srdci Modl. 64ᵃ; proti tomu: ženu se někam; v příkladech s hnáti na pohled vynecháno sě, ale vlastně jsou to výrazy různé: reflexivum a subjektivum s platností reflexivní; podobně vyhnúti: (to a to čině) ujdeš súdóv, vyhneš nákladóm a starosti zbudeš nejedné VšehJ. 212; –
tázati – tázat i sě: tehda král počě ho tázati Pass. 361; v tu dobu svátá děvicě diábla otáza a řkúc t. 321 – nč. tázati se Us.; – dotknuti, dotýkati – dotknuti sě, dotýkati sě: jenž dotkne hor tangit ŽWittb