Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<219220221222223224225226227>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Z genitivu jeho pojetím za adjektivum vzniklo slc. jehov, -a, -o Hatt. slc. 93.

Za jeho bývá ustrnulina jejichho: jejichho chlapec, děvče, pes, z jejichho (t. mužovy) strany, jejichho holce, modlil se za jejichho rodiče BartD. 2, 256 (žďár.).

Genitiv jejich pojímá se za adjektivum a pojetím tím nabývá i flexe: jejichho, jejichmu Us. ob.; jejichho syna, jejichmu synovi BartD. 1, 37 (lip. a stráň.); jehíchhu, jehíchmo (jehích- z je-ich, jejich) t. 2, 193; sg. lok. jehíchovým t.; pl. instr. jejichma, hejtman s jejichma vůdci porozprávěl Bouře 1775.

Jejich bývá onikáním za váš a z toho ustrnulina jejichho: to je jejichho muž BartD. 2, 272 (mor.-česk.).

Jižní slovanština a ruština má adjektivních possessiv podobných čes. její, -ie, -ie, slc. jehov – v. zde výše a v č. 3. – sílu: stsl. (pozdní i jegovъ, jeinъ, sln. njegov, njihov, njen, srb. njegov, njezin, njihov, rus. (vulg.) jevonyj (jego-), jevonov, jejnyj, jejnin, ich icha icho, ichnyj atp. Mikl. IV, 71–72.

Podle adj. possess. matčin, -ina, -ino vzniklo z moj- také dial. mojin: nebudeš, má miłá, nebudeš mojina, tobě otec nedá, mi cełá rodina BartD. 1, 25 (zlin.).

Z possessivního zájmena náš a svój vzniklo adjektivum našinský a svojský: našinský vůł (oppos. uherský) BartD. 1, 315; svojské płátno (= domácí) t. 1, 271.

Místo váš bývá gen. plur. vašich, vaších: potkáł sem vaších staříčka BartD. 1, 164; podivte se na naších mámu t.

Zájmeno přivlastňovací čí mívá význam »cizí«: zpředy grabni do svojej kapsy, potem do čijej BartD. 1, 165 (laš.); snadno davać z čijeho tamt.

Zájmeno zvratné.

Zájmena osobní a possessivní mají své zvláštní zájmeno zvratné, reflexivum pro všechny rody a čísla: osobní sebe, sobě, si, , sobú, possessivní svój.

Reflexiva byla kdysi ve všech jazycích indoevropských, ale časem jich ubývá. Zachovala se ve slovanštině, litevštině a lotyštině, v ostatních pak jazycích jsou jich jen zbytky, na př. něm. dial. (na Rýně) wir freuen sich. Srovn. Mikl. IV, 99–100.

Reflexivum osobní .

Tvary jeho jsou jen čísla jednotného, ale platí pro všechna čísla.

Reflexivem vyjadřuje se předmět, který je spolu podmětem děje; na př. (já) chválím se, t. j. slovem se vyjadřuje se táž osoba, která

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 16 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).