Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<210211212213214215216217218>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

I jindy bývá k adverbiu utvořen kompt. (superl.) adjektivní; na př.: voda je zdola – ješto (vody) zdolejše biechu inferiores erant Ol. Jos. 3, 16; honem – kerý honemši BartD. 1, 155 (mor.-slc.).

Komparace v případech jiných než dosud připomínaných; na př. našinský našinštější, nejnašinštější (= více náš, nejvíce náš; tvoření mechanické); –

jiný, jinaký jinačejší Us.; jinačí (Kulda I, 57) a jinší mají aspoň vedlejší význam komparativu.

Spieše je vlastně významu positivního = celeriter; na př.: člověk dobrého spieše poběhne, ve zlém jsa pak sě nehne AlxV. 549 (jsou tu opposita: spieše t. j. rychle poběhnúti, a pak sě nehnúti); dvanáct vrabcóv upadechu u mistrovo lóno spieše DětJež. 2ᵇ; poď pane spieše a učiň súd BrigF. 70ᵇ; protož přiď spieše, mrtvi ť jsme Brig. 172; pánku mysl o sobě spieše Hrad. 143ᵃ; (švec) sadi druhý (kroš) spieše t. 125ᵇ; kdy chcvě ty škorně spieše prodati t. 124ᵇ; juž hrad na ztraceňú bieše, by sě byla ciesařovna nedomyslila spieše na zábradlech státi a volati DalH. 39; spomoz nám spieše Modl. 166ᵃ; veléc jemu spieše za ním běžěti Pass. 374; (císař) káza svým rádcém k sobě sě přibrati spieše Kat. 86; ať spieše pójdem Ol. Num. 20, 19 atd.

Tento positiv spieše pojímá se však záhy za komparativ, jak svědčí opět doklady: spieš mohú přičiniti mé bolesti než umniti Hrad. 36ᵇ; tiem spieše Štít. ř. 109ᵃ; vyjda spieše vzdajž jemu dieku egredere celerius Otc. 182ᵇ; čemu ste spieše než jindy přišli velocius Ol. Ex. 2, 18 atd.

Z toho pak za kompt. pojatého tvaru spieše utvořil se pak ovšem i superlativ najspieše: to jest najspieš proto, že ŠtítOp. 180ᵇ; čímž najspieše muož Mill. 81ᵇ; a jakož najspieše ona svú prosbu skona, hned sv. Jan promluvi Hrad. 56ᵇ; najspieš mi sě to přihodilo Pass. 374 atd., nč. spíše kompt., nejspíše.

Prvé, první jest jednak významu komparativního, a tu má superl. najprvé; jednak významu positivního, a tu má kompt. prvnější, superl. najprvnější.

Podobně dřéve, dřevní má jednak význam komparativní, a tu má superl. najdřéve; jednak významu positivního, a tu má kompt. dřevnější, superl. najdřevnější.

Superlativní na-, naj- přidává se též ke tvarům nekomparativním a dodává jim významu superlativního. Na př.:

najpřědy: Judáš najpřědy jdieše ML. 109ᵇ; –

najzady: Jan ostal najzady Kulda 1, 49; –

najposledy, najposlední, najposlé: křest pokánie a najposledy svatý olej Štít. uč. 114ᵃ; najposledy věděti jest Alb. 99ᵇ; najposledy Kruml. 52ᵃ a 65ᵃ; najposledy novissime Koř. Mat. 25, 11; těch, ješto jsú

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).