Ti opět súc tou Lží svedeni proti těm všem cnostem, o kterýchž ste všickni mluvili. Co jest je zlého potkalo, ani na proroky, ani na cnostné napomínače, ani na hruozy králuov dbajíce, té Lži se chápali, co sú zlého mívali a v tom nám stáli až do Krista. Najposléze skrze Krista, co jest učiněno nedávno, to nám všem z paměti nevyšlo, že následujíc jeho apoštolé a mučedlníci mřeli sou v Pánu a tupili jsú tu Lež i všecky její sestry, kterážto chytrostí súc smíšená, hledá svého zvelebení, aby tudy to protivenství poslednímu tomu dobrému zákonu učiniti mohla, není se čemu diviti, co jest učinila, neb nové není prvé. Též činila, jakož nahoře dotčeno jest. Protož není škodné, ale brž jistě pomocné, ji u pokoji nechati. Neb by mělo u ní aneb s ní co jednáno býti, ovšem se toho zbaviti, neb by se spíše nasmála a z toho pochvalu vzala, než k čemu právě přistúpila a nemohla by sama v sobě toho zatajiti, ale i k našemu posměchu vezmúc sobě odtah jako rady aneb rozmysl vznese dále, komuž bude chtíti, jediné, aby námi všemu světu smích učinila. Neb ji netepruv známe než od mnoha set let, čehož nemůž míti, činí se toho, jako nedbajíc, ale v več kročí a dosáhne, jak tuze brání a drží a ničehož se nepustí, leč musí. {Pána Boha kdyby nebylo}textový orientátor Aby moci Pána našeho a stvořitele s námi nebývalo světa tohoto mocí, věčně bychom jí neodolali. Ale jakými náklady a škodami mnohých přátel našich, smrti i jich životy ztracenými i smrtí mnohých sme jí odolávali a ji na čas malý potupili. Ale ona jako málo studná, neb nic nestydí se, hned opět se jiného chytila, jdúc vždy z jednoho do druhého, jakož na hoře o tom dotčeno jest, šla jest chtíc vuoli otce svého a pána zlořečeného ďábla naplniti a od něho vidína býti, že jest pilná řemesla jeho.
Protož též jest rada má, abychom všeho nechajíce, aby pře tato od nás předložena byla a oznámena Pánu Bohu našemu. Ačkolivěk on o ní ví jistě, ale pilnost a dbánlivost naše, aby zanetbána nebyla, jako služebnice jeho a jeho svaté moci od nás požádáno k tomu skutku a počátku, kterýž se jest stal. Neb on nám rozkáže a povolí. A což vuole jeho bude a našeho dobrého a nepřistúpíme k bludu a k temnosti, ale k lucerně hořící a k svítící, kdež nižádný své nohy o kámen nebude moci uraziti, neb se dí skrze proroka: „Buoh náš útočiště, pomocník zamúcených, kteréž jsú nalezli nás příliš. Protož nebudem se báti, když zamúcena bude země a přeneseny budou hory v srdce mořské. A zvučely jsou a zakalily sú se vody jich a zamúceny jsou hory v síle jeho. Říčná prudkost obveseluje místo Boží, posvětil jsi příbytku svého. Najvýše Buoh v prostředce jeho, nebude pohnut, pomuožť jemu Buoh ráno na úsvitě. A zamúceni jsou pohané a nakloněna jsou království a dal jest hlas svuoj a pohnuta jest země. Pán mocí s vámi přijímatel náš, Buoh Jakobuov. Poďte a vizte díla Boží, kteréž jest položil, zázraky na zemi odjímaje, boje až do krajin země, lučiště zetře a zlámá odění a štíty spálí ohněm. Pán mocí s námi přijimač náš Bůh Jakobuov.“ To jsou slova vám povědína sestry najmilejší.
