Tuto skladatel knih tyto kníhy zavírá, jací jsou byli králové a jsou a rady jich jaké mají býti a soudce.
Kapitola 152
Po rozsudku z Antiochie, soudu toho, tyto kníhy zavírám s tím, že králové jsú křesťanští zákona Saulova, Davida a Šalomúnova a z příkladu jsú pozdviženi, kteří se maží od biskupuov jako v Starém Zákoně, mazáni byli od prorokův pro příčiny tyto dole psané. Napřed aby znali Pána Boha nad sebú býti a jeho se báli. Druhé, aby moc měli nad lidem a jich poslušnú aby byli a v poctivosti je aby měli. Třetí, aby se jimi jiní u příkladech zpravovali. Čtvrté, aby lidu nelenivě bránili. Páté, aby spravedlivě soudili a mezi pravým a křivým soud pravý činili, žádných stran nehledíc. Šesté, aby nelakoměli. O tom a o těch věcech příkladové a duovodové v Biblí. {Saul nechtěl znáti Boha}textový orientátor Najprvé, jakž nechtěl znáti Saul Pána Boha svého vyžšího sebe, ale vzal doufání v své moci královské, zavrhl jest jej Pán. O tom v Prvních knihách Královských. Ale že v poctivosti mají býti králové, když jsú jináč lidé proti nim se ukázali a jich v poctivosti neměli. Roztrhoval Pán svazky lidí, spúštěje na ně lidi válečné, hlady a utíkání, a tak že jsú mnohé psoty lidé měli. O tom na mnohých místech ve všech čtverých knihách Královských i v Paralipomenon. O třetím, aby se jimi lidé zpravovali a jiným u příklad byli. A kterak sú zlý příklad lidem dávali, modlám sloužíc, Zákon přestupujíc, čím jsú trestání. A jakož o tom počnúc od Saule, prvního krále, až do posledního krále, všickni zlý příklad na sobě dávali, aniž z nich víc dobrých bylo, by příkladu dobrého hleděli a Zákona Božího, než tří. {Tři dobří králi}textový orientátor David, Ezechiáš a Oziáš a skrze to sami mnoho hněvu Božího nesli i psoty trpěli i na lid uvodili, že pro jich zlý příklad často je Pán Buoh trestal. O tom v týchž knihách všech Královských i Paralipomenon i v mnohých prorocích. Čtvrté, když lidu svého nebránili a jeho zanetbávali, v potupu jsa upadli. Jako Saul nesměl Goliáš podstúpiti, vzal potupu, kdež jest jemu zpíváno o tisíci zabitých, ale Davidovi o desíti tisících. Též i jiní králové nedbánliví v potupu jsou vešli. O tom na mnohých místech v týchž knihách Královských. Páté, aby spravedlivě soudili. O tom jest samého Pána Boha přikázání. Učiníš soud mezi mužem a mužem. {Šalomún prosil za múdrost}textový orientátor A Šalomuon neprosil jest za to, k čemu byl pobízen, ale za to, což znal k důstojenství svému užitečné a prospěšné, řka: „Daj mi Pane rozum, abych mohl souditi lid tak bezčíslný tvuoj a rozeznati právě mezi pravdou a křivdou.“ I dána jest jemu Múdrost, o kteréž sám píše, že z ní a skrze ní přišli jsú jemu všecky věci dobré. A jiné k nímž ponucen byl, všecky naplněny sú jemu. A hned skrze soud spravedlivý, kdež nehleděl mezi lživú ženu a pravdomluvnú straně naložiti. Než jich slovuom nemoha srozuměti, pokusil jich přirozením a soudil srdce, ne ústa, a tak jest našel pravdu. Kdež hned potom soudu v té kapitole se dí, že bál se lid krále, vida múdrost Boží, na něm býti k učinění soudu, aniž se jest marných žen zdaloval pro pýchu súditi. Ale věda, že jest duše stáda lidu Božího, soudil i potupné. O tom v Třetích knihách Královských. O šestém, aby nelakoměli, o tom Saulovi, že Saul zachoval krále pro Lakomství a skrze to zavržen od Pána Boha. {Achabova krev lízána ode psův}textový orientátor Achab vzal vinici Nábatovu Jezrahelitského jeho krev lízána ode psuov a synové všickni jeho jeden
