povolán býti a držín, někdyť se ukrádá, ale aby pilně zase byl přivolán a silněji držán, míjejících chceť býti zadržán, odcházejících chceť býti zase zavolán. Z hnutí srdečného znamenáváť se jeho přítomnost, když počíná zlé vyvracovati a kaziti a stavěti dobré, štěpovati suché, polévati uvadlé, temné osvěcovati, zavřené otvěrati, studené shřévati, to jest znamení přítomnosti.
{Oči čistí}textový orientátor Ještě jsú i jiné věci, jenž oči čistí, aby mohly ku pravému světlu pozdviženy býti. Totiž světských věcí přičiň odtržení, těla ukrocení, srdce skrušení, časté a čisté hříchův vyznání a kvílivá želení. A když bude z srdce všecka nečistota vyvržena, tehdy oči nahoru pozdvižené budou, divné myšlení v bytnosti Boží o bohumyslném životu, v němž jest láska Boží a bližního vší myslí držeti, od zevnitřních skutkuov upokojiti se, žádosti samého Stvořitele se má držeti, aby se již nelíbilo jiného než Boží vuole. Než potlače pečlivosti všecky k vidění tvórce, stvořitele svého, rozum, aby se zapálil tak, že by se již zdálo tělo s některakú teskností nositi, jako přes moc, pro žádost Pána a Hospodina, žádajícího mezi anjelskými kuory býti, měšťanuom nebeským přimíšenú a přitovaryšenú býti, věčné naděje a neporušené před Bohem se radovati. Neb bohomyslnost osvěcuje, obveseluje, očí vnitřních posilňuje, proti pokušení odděluje se od světa. Vytržení činí od ďábla, vyvláčí z tělesné poškvrny, vyproštění z pekla přidrží se, Boha spojení bývá s svrchovaným a neporušeným dobrým posazení na nebi a přidědění v knihy života. Protož tyto věci k spravidlu tomu proti té Lži, jejího rúhání, aby upokojiti Boha a pravý pokoj přivésti a přinésti mohli, o nějž já stojím, aby směřen byl každý člověk s Bohem, jsou tato slova má proto, aby s vaší radou i toto se srovnalo, kdež to buď ku prospěchu sestře naší, najmilejší Pravdě. Neb všeliký, jenž pravdy chybí, pobloudí, a po bludných cestách chodí, kteréž my se nepúštějme, ani zůstávajme, ale jakž sme počali od věkuov, tak navěky s ní konajme, v níž jest radost všem zvoleným a skutkuom Boha našeho, kterémuž všickni národové hlasitě zpívají. Požehnaný, jenž jsi přišel ve jméno Boží. To jest také rada má, již krátkými slovy na konci pověděná. A protož, najmilejší Pravdo, pověziž a oznam, netruchléc úmysl svuoj mezi těmi, jenž tě milují.
Tuto Pravda mluví k sestrám svým a děkuje jim.
Kapitola 65
Již vyslyševši Pravda sestry své i pověděla: „K tobě, Pane, volati budu, Bože muoj, neodstupuj ode mne, abych někdy nemlčal, přirovnán jsa vstupujícím v jezero. Uslyš, Pane, hlas prozby, když se modlím tobě, když zdvíhám ruce mé k chrámu svatému tvému. Nevydávaj mne spolu s hříšnými, ani s těmi, kteříž činí nepravost. Nezatracuj mne spolu s hříšnými ani s těmi, kteříž činí nepravost. Nezatracuj mne s zatracenci, kteří mluví pokoj bližním svým, a zlost jest v srdcích jich, podlé skutkuov rukú jich odplať jim a navrať odplatu jich jim. Neb jsú nesrozuměli skutkuom Páně a v díle rukou jich zkazíš je, a nevzděláš jich. Požehnaný Pán, neb uslyšal hlas prozby mé. Pán spomocník muoj a obránce muoj a v něm mělo naději srdce mí, i spomohlo jest mi,
