Tehdy slovem svým pověděl Pán: Není hodné ji sem i do ráje pustiti, neb poněvadž jsme dopustiti naší osvícené dceři kvůli Pravdě, aby s tou Lží odevšad v nebi neb v ráji slyšána mohla býti, nechtěli. Nad to této sem pustiti nemáme. Ale daj jí odpověd skrze Enocha a Eliáše, že vědí sestry její, že v té při, kteráž mezi Pravdou a Lží, nyní před rukama jest, jest soudce, a na kterémž místě jim rok jest složen, tu Boha a soudcí svého najdou a v plné mocnosti Trojice svaté, tu své poselství ať zděje. I odpověd míti bude bez odtahu.
Tuto Michal archanděl sstúpil jest zase do ráje a dává Chytrosti odpověd skrze Enocha a Eliáše a Chytrost se s nimi vadí a odtuď béře se do Antiochie a to se zlú myslí a hněvem.
Kapitola 68
I stúpil jest Michal archanděl zase do ráje. I dá Chytrosti odpověd skrze Enocha a Eliáše, kteříž pověděli jí slova nahoře psaná přičinivše, že jsú pilnost měli, aby dlúho držána nebyla. Že najsvatosvětější svatý, Pán Buoh, dal jest jí to znáti, aby do Antiochie se brala a tam, že svatosvatú Svatost Ducha svatého najdú, kterýž ji vyslyší, kteráž vece: Musí tak býti, jakž pravíte, abych jela a pojedu. Nu ale to jest první, kdež hodně mohlo by řečeno býti a rozumí se z toho soudu, že se jedné straně víc děje než druhé. Vím jistě, že ta pleticha Pravda by přišla do nebe neb k ráji, že by hned puštěna byla a každý by jí řekl: Paní milá, vítaj a hned ráčíš li do nebe? Jakož slyší se, že tam osvětne i omrkne a nám všudy zavříno. I jest toto první slušný rozum nám dán, z něhož budeme věděti dále co činiti a věřiti, k víře přihlédajíc. A z takového vašeho ráčení ta Pravda sama neví, co činí, zaneprázdňujíc Pána všemohúcího. Jistě muož s ní Bůh ošedivěti, kvokání její slyše, by jí hrách u uhlé rozlili i o ten by Pán Bůh od ní starán byl a pokoje by jemu nedala, ač by opravy chtěla. Takové pletiši slušelo by šiliňk u pranýře dáti, neb nos uřezati, aby se jí jiní káli a starosti takovému Pánu, aby nečinila. {Enoch, Eliáš vadí se s Chytrostí}textový orientátor K níž Enoch vece: Jdiž svou cestou, zdá mi se, že mnoho zbytečných slov vyléváš, těch řečí nemluv před námi. My paní Pravdě, jako osvícené kněžně, kteráž vší cti hodná jest, rádi slúžíme. Ale Eliáš horlivým duchem vece: Proč mluvíš, chtíc všemu rozuměti, věz, že Pravda přátely má, budeš li mnoho mluviti, že se ukážeš bláznící a chceš v poselství ctěna býti, proč se sama nectíš, uctíš se, sama již nebudeš uctěna. Jemuž Chytrost vece: Znám tě, člověka bez milosrdenství, zkazitele země, kdež to Buoh k radě tvé zavřel nebe od deště tři léta a šest měsícův, co jest lidí zhynulo i tvoru Božího, pro tvú bláznivú žádost. Chvála Bohu, že ty bohem nejsi, by bohem byl, žádný by na světě dávno již nezůstal. Nebohý král Achab mělť jest s tebou dosti činiti za svých časuov. Úfáš, že si nyní v ráji, neúfaj v závodníky platiť i s skleskou nemni se tu věčně býti. {Adam neobyl se v ráji}textový orientátor Bylť Adam čistčího svědomí, stvoření bez smrti i hříchu, když se jest tu neobyl, také ty necháš. Vímť písmo, že odtuď musíš, budeš li kde a my se k tomu přihodíme, shledáš, že uhodíš na súš a toužť libost okážem. A s tím obrátivši se, brala se od ráje cestou k Antiochii, přespřílišně velmi zlou a nerovnou.
